Robotické vysavače se liší cenou a také výbavou. Ty nejmodernější a nejdražší jsou doslova prošpikované různými senzory, mají čerpadla, samovyprazdňovací stanice a mnohé další. Z těch všech specifikací jde kolikrát hlava kolem, my se dnes podíváme na parametry, které je dobré sledovat. A začneme rovnou typy navigací.
1. Typy navigace
Asi největší neznámou je pro mnohé typ navigace. Právě typ navigace se většinou nejvíce projeví na ceně, protože ne každá je vhodná do všech prostor a kvalita zkrátka něco stojí. Právě typ navigace je nejlepší sledovat u vysavačů do 10 tisíc korun, kde je největší šance, že narazíte na předražené „robotické koště“. Na následujících řádcích si představíme nejčastěji používané typy navigací, které robotické vysavače využívají.
Základní navigace
Ty nejlevnější robotické vysavače s cenou okolo 2 tisíc korun nabízí pouze základní navigaci, kdy se v prostoru orientují podle výrobcem přednastaveného algoritmu, který je navázán na tlakové a infračervené senzory. I na fZone.cz jsme takový robotický vysavač testovali, jednalo se o základní model ILIFE V5s Pro, který se v prostoru orientoval tak, že po nárazu do překážky změnil směr cesty, k tomu právě využíval tlakové senzory na boku vysavače. Nevýhody tohoto typu navigace jsou zřejmé, robotický vysavač může několikrát přejet to stejné místo, čímž se výrazně prodlužuje doba úklidu a i po jeho skončení se může stát, že prostor není dokonale uklizen, protože před vybitím baterie nestihne uklidit každé zákoutí.
Díky základním IR (infračerveným) senzorům však takový vysavač před překážkou většinou zpomalí, i když ani to není jistota, zvláště pak u tmavého nábytku. Právě těmto robotickým vysavačům můžeme přezdívat „robotická košťata“, nejlépe se hodí pro velmi malé prostory, třeba jako doplňkový model v domech a bytech, kde kvůli vysokým prahům „neprojede“ výkonnější kolega celý prostor.
Pokud chcete robotický vysavač ovládat skrze mobilní aplikaci a chcete si nechat zmapovat prostor, na tento typ navigace zapomeňte, protože nic takového nezvládá. Zjednodušeně by se dalo říct, že vysavače s tímto typem navigace začínají s mapováním prostoru pokaždé od nuly, protože překážky si zkrátka nemají jak zapamatovat. Naopak můžete se většinou spolehnout na to, že vysavač nespadne ze schodů, před tím jej chrání již zmíněné infračervené senzory na spodní straně vysavače.
Navigace pomocí gyroskopu
Pokud výrobce osadí svůj robotický vysavač gyroskopem, jeho dovednosti se citelně zlepší, stále se však bavíme o těch nejzákladnějších modelech s cenou okolo 3 tisíc korun. Díky gyroskopu a většinou i akcelerometru si vysavač„ uvědomuje“ svoji polohu a po nárazu do překážky si tuto informaci uloží do paměti. Díky tomu se pohybuje více systematicky, některé modely dokonce zvládnou vytvořit virtuální mapu vaší místnosti přímo v aplikaci pro chytrý telefon. Nepočítejte však s tím, že bude místnost dokonale zmapovaná, podobně jako u dražších robotických vysavačů, jde spíše o základní přehled.
Jasnou výhodou oproti základnímu typu navigace je fakt, že se vysavači s gyroskopem většinou podaří uklidit místnost bez toho, aniž by určitý úsek vynechal. Stále však často naráží do překážek, čímž si testuje, že jsou překážky pevné. Pokud tedy máte náchylný nábytek, různé květináče a další doplňky, ani tato navigace nepatří mezi nejvhodnější. Vysavače s tímto typem navigace většinou nezvládají ani nastavení No-Go zón.
vSLAM navigace s kamerou nahoře
Někteří na tento typ navigace nedají dopustit, pro jiné jde stále o levnější řešení, tak či tak, robotické vysavače s vSLAM kamerovou navigací existují a pořídit jej můžete za cenu okolo 5 tisíc korun. Většinou kombinují navigaci pomocí gyroskopu a kamery, která je u levnějších modelů umístěna na vrchní části vysavače. Tento typ navigace byl oblíbený značkou Xiaomi, implementovala jej hlavně do základních modelů. V praxi to funguje tak, že vysavač mapuje prostor pomocí kamery, čímž si udělá obrázek o tom, kde se zrovna nachází. I tyto robotické vysavače dokáží svoji polohu zobrazit v rámci aplikace, skrze kterou je můžete ovládat. Bohužel, pokročilé nastavení No-Go zón je u tohoto typu navigace spíše výjimkou.
Problém tohoto typu navigace spočívá v tom, že kamera potřebuje světlo, pokud bude vysavač fungovat za zhoršených světelných podmínek, nedokáže se orientovat a spoléhá spíše spoléhá na gyroskop. Stejně tak zaznamenání celé místnosti zabere delší dobu, než u pokročilejšího řešení v podobě laserové navigace. Tento typ navigace bychom doporučili všem těm, kteří hledají doplňkový vysavač za rozumné peníze, ne však jako hlavní robotický vysavač do domácnosti.
LiDAR a LDS laserová navigace
Robotické vysavače s LiDAR (LDS) navigací patří k těm nejrozšířenějším a dost možná i nejoblíbenějším. Zatímco dříve byla průměrná cena takového robotického vysavače okolo 10 tisíc korun, dnes jej můžete pořídit již za cenu od 6 tisíc korun, v rámci různých akcí i méně. Vysavače s tímto typem navigace mají na své vrchní straně „laserový majáček“, který vyčnívá nad okolní povrch, laser se pohybuje velmi rychle a díky tomu snadno zmapuje i opravdu velké prostory. Průkopníkem se v tomto ohledu stala značka Xiaomi, která začala nabízet vysavače s touto navigací pod hranicí 10 tisíc korun.
V této kategorii je již zcela běžné ovládání pomocí smartphonu, kdy aplikace důkladně zmapuje prostor a přesně vám ukáže, kde se robotický vysavač v průběhu úklidu nachází. Snadno si tak nastavíte zakázané zóny, kam vysavač nesmí, případně vytvoříte virtuální zdi, aby nenajížděl do místností, kde si úklid nepřejete.
Ptáte se na nevýhody? Vzhledem k tomu, že majáček vyčnívá nad okolní povrch, nemusí se dostat pod každý nábytek. Stejně tak tomuto typu navigace dělají problémy nízké překážky, například dětské hračky či pohozené oblečení, do kterého se může zamotat. Stále se však jedná o jednu z nejpřesnějších navigací vůbec a nákupu vysavače s tímto typem navigace se obávat nemusíte.
vSLAM navigace s kamerou vepředu
Ano, vSLAM navigaci jsme tu již měli, ovšem některé značky robotických vysavačů umisťují kameru na přední část vysavače a dost často k nim přidávají i přisvětlení. Díky tomu se vytrácí nevýhoda, kdy kamera ve tmě „nevidí“. Například značka iRobot tento typ navigace preferuje před typem LiDAR, protože se vytrácí nevýhoda vyčnívajícího „majáčku“. Mapování pomocí kamery může být téměř stejně přesné, jako pomocí laseru, ovšem přeci jen je náročnější na osvětlení, v tomto ohledu je LiDAR méně náročným na okolní podmínky.
Stejně jako u LiDARu můžete nastavit zakázané zóny, avšak ve většině případů nebudou tak detailní, jako u LiDARu. Kamera zkrátka není tak detailní, jako laser. Přesto se můžete spolehnout na to, že vSLAM navigace s kamerou vepředu a s doplňkovým přisvícením patří mezi ty nejkvalitnější vůbec, i proto se cena takových vysavačů může vyšplhat na více než 10 tisíc korun.
Kombinace LiDAR a vSLAM/ToF
Vůbec nejdražšími a nejdokonalejšími robotickými vysavači jsou ty, kteří kombinují funkce laserové a vSLAM navigace, případně ToF senzoru. Time-of-Flight senzor je infračervený senzor, který je většinou umístěn na přední straně vysavače, podobně jako v případě vSLAM navigací kamera. Zároveň nechybí ani laser na vrchní straně v „majáčku“. Výhoda je zřejmá. LiDAR zvládne skenovat prostor, ToF senzor (nebo vSLAM kamera) zase mapuje prostor přímo před sebou, díky čemuž se snadno vyhne i menším překážkám, například dětským hračkám, pohozenému oblečení, nebo třeba kabelů.
Pokud máte členitou domácnost, velké množství dětských hraček a kabelů, rozhodně se jedná o nejlepší možnou kombinaci. Vysavače v kombinaci laser + ToF pořídíte už za cenu okolo 10 tisíc korun, pokud chcete navíc i kameru, může se cena vyšplhat i na 15 tisíc korun a více. Přeborníky jsou v tomto ohledu vysavače od Roborocku.
Žádná navigace není 100% spolehlivá
Na závěr jedno upozornění. Téměř všechny typy navigací mají problém s (lesklým) černým nábytkem a tenkými konstrukcemi, například konferenčních stolků. To znamená, že pokud máte doma prakticky jen takový nábytek, vysavač stále bude částečně „slepý“. Jde o to, že černá barva světlo pohlcuje a laserové paprsky se nemají od čeho odrazit. Trochu lépe jsou na tom vysavače, které kombinují laser + vSLAM přední navigaci, ovšem naprostou jistotu budete mít, když nastavíte virtuální zeď. Nábytek zřejmě často stěhovat nebudete, čili po prvotním nastavení se již nebudete muset o nic starat.
2. Senzory
Většina pokročilejších robotických vysavačů je doslova prošpikovaná různými senzory, které jim usnadňují pohyb a orientaci v prostoru. Už víme, že existují různé typy navigace, ale jaké existují doplňkové senzory?
Senzor pádu
Asi jeden z nejpoužívanějších senzorů, na který můžete narazit i u těch nejlevnějších vysavačů. Jde většinou o několik infračervených senzorů, které jsou umístěné na spodní straně vysavače, většinou v přední části. Tyto senzory neustále vysílají paprsek, který detekuje vzdálenost od podlahy. Pokud senzor najede například ke schodišti a přední část vysavače zaznamená, že se vzdálenost paprsku změnila, zastaví se a začne couvat. Díky tomu se nestane, že by vysavač spadl ze schodů.
Hodí se však upozornit, že bez pravidelného čistění těchto senzorů se může stát, že vysavač opravdu spadne – jednou jsme tuto nemilou zkušenost měli, vysavači se sice nic nestalo (dokonce pokračoval v úklidu), ovšem dřevěné schody získaly pár nehezkých šrámů. Jde o to, že někteří výrobci umisťují senzory do propadliště, dostatečně hluboko, díky čemuž se tolik nezanáší. Ovšem setkat se můžete i s tím, že senzory jsou dokonce vyvýšené a velmi snadno se zašpiní a tedy i „deaktivují“. Každý výrobce v návodu na robotický vysavač popisuje, kde se tyto senzory nachází a doporučuje, jak často je dobré senzory čistit – nebojte, postačí vám pár vteřin vašeho času a vlhký čistý hadřík, kterým senzory očistíte a necháte oschnout při pokojové teplotě.
Tlakové senzory
Prakticky všechny robotické vysavače mají boční tlakové senzory. Jde o nejjednodušší způsob, kterým se vysavač orientuje. Bočnice vysavače lze obvykle lehce promáčknout, pokud vysavač narazí na překážku, tyto senzory mu naznačí, že je překážka pevná a musí ji objet, nejčastěji se s tím setkáte třeba u vysávání pod postelí, kdy nohy postele musí vysavač „obkroužit“ tak, aby nevynechal žádné potenciálně zanesené místo.
Vzhledem k tomu, že tyto senzory mají prakticky všechny vysavače, nemusíte se bát, že by zrovna ten váš tyto senzory postrádal, je však dobré o nich vědět. Může se totiž stát, že se mezi pevnou a volnou část senzoru dostane nějaká tvrdší nečistota, například kamínek a senzor se zablokuje. Obvykle stačí nečistotu „vyklepat“, případně ji vytáhnout za pomocí špejle či jiného tenkého, ale ne vyloženě ostrého nástroje.
Senzory detekce koberců
Senzor detekce koberce již není standardním vybavením, obvykle ji nabízejí vysavače s cenou od 7 tisíc korun. Senzory mohou být opět infračervené, kdy robot zaznamená, že se z podlahy přemístil na vysavač a dle toho uzpůsobí další cestu. Buď se zastaví a koberci se vyhne, pokud zrovna mopuje, nebo naopak zvýší sací výkon, protože pro vysávání koberců je vyšší výkon zapotřebí. To vše automaticky, bez vašeho přičinění.
Existují i pokročilejší vysavače, které zvládnou reagovat i jinak, například ty od Roborocku. Ty například umí zvednout mopovací podložku, pokud najedou na koberce, díky čemuž koberec nenamočí a on tak nemusí část s koberci vynechávat a vše uklidí takzvaně „na jeden zátah“. Levnějším zástupcem s touto funkcí je například Xiaomi Robot Vacuum X10+, i ten však vyjde na nemalých 18 tisíc korun.
Senzory nečistot
Dražší robotické vysavače mají rovněž senzory nečistot. Obvykle jde o IR senzory, které detekují prostor pod vysavačem a v případě, že zaznamenají větší nečistoty (na základě odraženého světla), například chuchvalce prachu, dočasně zvýší sací výkon, aby se nečistoty dokonale vysály. A to samozřejmě bez nutnosti nastavovat v průběhu vysávání vyšší sací výkon. Díky tomuto senzoru může robotický vysavač ušetřit drahocennou energii, protože není obvyklé, že by byla domácnost rovnoměrně zanešena prachem a dalšími nečistotami. Jsou zkrátka místa (například pod nábytkem), kde je prachu více a zde se senzor detekce nečistot zkrátka hodí. Alternativní možností, jak robotický vysavač detekuje nečistoty jsou zvukové vlny, které různé nečistoty odráží - jde tedy o akustické senzory, které výrobci většinou kombinují právě s IR detekcí.
A další...
Výkonný robotický vysavač má mnohem více senzorů, další si tedy probereme spíše ve zkratce, protože jejich přítomnost se stává naprostým standardem. Jde například o senzory, které hlídají stav nabití baterie. To, že se vysavač zvládne před úplným vybitím vrátit do stanice totiž není samozřejmost, vysavač musí dopředu přemýšlet, jak daleko od stanice se nachází a zda se vůbec zvládne vrátit zpět. I z tohoto důvodu se výrobci většinou rozhodnou vyslat vysavač do stanice dříve, než je potřeba (například při poklesu kapacity baterie pod 20 %) a po nabití úklid dokončí z místa, kde jej ukončily. Jde tedy o kombinaci a spolupráci senzoru baterie, přesné navigace a optických senzorů, které se většinou nachází poblíž koleček. Tyto senzory zase mapují vzdálenost, kterou robotický vysavač urazil aby tak vypočítal, jak dlouho mu zhruba zabere návrat do stanice a rovněž se podílí na zobrazení stavu opotřebení jednotlivých komponent (například životnost filtru).
3. Sací výkon
Sací výkon by měl být jedním z rozhodujících parametrů při výběru nového robotického pomocníka do vaší domácnosti. Obvykle platí, že čím vyšší cena, tím vyšší sací výkon, ale ne vždy tato přímá úměra musí platit, proto si tento parametr rozebereme trochu důkladněji. Začneme tím, že v případě robotických vysavačů uvádíme sací výkon v jednotce Pascal (Pa). Nutným minimem je hodnota 2 000 - 3 000 Pa, tyto vysavače se hodí do středně náročných prostor, nelze garantovat to, že posbírá například písek, rozsypanou rýži či další těžší nečistoty.
Pokud chcete něco lepšího a tedy i výkonnějšího, vyplatí se zaměřit se na vysavače se sacím výkonem 3 000 - 4 000 Pa. Zde máte jistotu, že robotický vysavač posbírá většinu běžných nečistot na jedno přejetí. Ty nejlepší robotické vysavače mají sací výkon mezi 4 až 8 000 Pa, kdy je jejich výkon víceméně srovnatelný s klasickými výkonnými vysavači. Je však nutné počítat s tím, že čím vyšší sací výkon, tím vyšší hlučnost při vysávání. Samozřejmě i u těch nejvýkonnějších můžete vysávat v úsporném režimu, kdy je i hlasitost nižší. Obvykle se hlučnost pohybuje mezi 45 - 70 dB, ale může se i lehce lišit. Typicky, levnější vysavače s vyšším výkonem než je standard budou hlučnější, než dražší vysavače s podobným sacím výkonem.
4. Objem sběrného koše
Ano, některé dražší robotické vysavače (většinou ty přes 10 tisíc korun) již nabízí samovyprazdňovací stanici, která se stala doslova hitem posledních měsíců. Ovšem i ty nejlepší z nejlepších stále musí mít nádobu s určitým objemem, do které nečistoty sbírají, než se vysypou. Obvyklým standardem je nádoba s objemem 300 ml, ovšem ty lepší nabízí i nádoby s kapacitou 400 ml, nebo dokonce ještě více.
Je důležité si uvědomit, že i tu největší nádoba na prach je třeba pravidelně čistit, protože se může stát, že se zanese například vlhkým smetím, které může vnitřní prostor zanést. Pokud si kupujete robotický vysavač se samovyprazdňovací stanicí, může být objem nádoby klidně menší, ovšem i tak doporučujeme kapacitu minimálně 300 ml. V opačném případě se může vysavač častěji vracet do stanice a zbytečně tak čerpat energii (samovyprazdňovací stanice se musí spínat častěji). U vysavačů bez samovyprazdňovací stanice doporučujeme objem alespoň 350 ml, i tak však počítejte s tím, že je je třeba nádobu vysypávat po každém druhém, maximálně třetím ukončeném úklidu, v závislosti na velikosti vašeho bytu či domu.
5. Technologie uvolňování kapaliny
I tento parametr by neměl ujít vaší pozornosti. Obvykle platí, že i levnější robotické vysavače zvládnou mokré mopování, to znamená, že za vás vysají i vytřou. Ne vždy to zvládnou najednou, ale čím vyšší cena robotického vysavače, tím větší pravděpodobnost, že oba úkoly zvládnou naráz, obvykle se pohybuje v cenové hranici okolo 6 tisíc korun a více.
Kromě kombinace mokrého mopování a vysávání by vás měla zajímat technologie, kterou daný robotický vysavač používá pro uvolňování kapaliny. Ty levnější (ale bohužel i některé dražší) nabízí pouze samospád, to znamená, že voda díky malým průřezům v nádobě postupně prosakuje na mopovací textilii a tím se postupně vlhčí. Někdy máte na výběr mezi slabším a silnějším proudem, ovšem funguje to pouze na mechanické bázi, kdy zvětšíte/zmenšíte prostor, kudy kapalina na podložku prosakuje. Ihned po dokončení úklidu se doporučuje nádobu vyjmout z těla vysavače, jinak by vám mohl poškodit podlahu, zvláště tu dřevěnou – či jinak náchylnou.
Většina dražších vysavačů nabízí elektronické uvolňování kapaliny pomocí malého čerpadla. To nejdříve „vypustí“ požadované množství kapaliny na podložku a v pravidelných intervalech tento proces opakuje, a to inteligentně na základě velikosti prostoru. Výhoda tohoto řešení je jasná, i pokud vysavač dokončí práci, nemusíte ihned běžet nádobu vyjmout, protože nedochází k dalšímu úniku vody. Další výhodou je fakt, že skrze aplikaci si můžete nastavit, jak moc tekutiny se má uvolňovat. To znamená, že na silně znečištěné podlahy můžete vybrat nejvyšší průtok, na pouhé setření prachu jinak čistých prostor bude stačit základní stupeň.
Ty nejdražší a nejvýkonnější robotické vysavače nabízí různé vymoženosti, například některé vysavače Xiaomi a Roborock dokáží ve stanici mop automaticky umýt, očistit a následně vysušit, vy se tak nemusíte starat ani o výměnu mopovací textilie. Je však třeba upozornit, že takové stanice jsou poměrně náročné na odběr elektrické energie, sami si tak musíte rozmyslet, zda oceníte pohodlí, nebo nižší účet za energie.
Závěr
Nyní už víte, na co si při výběru robotického vysavače dát pozor a co požadovat. Pokud hledáte robotický vysavač do určitého rozpočtu, připravili jsme pro vás výběr nejlepších robotických vysavačů do 10 000 Kč, do 20 000 Kč, nebo bez ohledu na cenu.
