Webbův teleskop objevil exoplanetu, která může být pokryta oceány

Webbův teleskop objevil exoplanetu, která může být pokryta oceány
Fotografie: NASA, CSA, ESA, J. Olmsted, N. Madhusudhan
  • Odhalil přítomnost molekul uhlíku, metanu a oxidu uhličitého
  • Exoplaneta obíhá kolem hvězdy v obyvatelné zóně
  • Teleskop také detekoval dimethylsulfid, který na Zemi produkují pouze živé organismy

Teleskop Jamese Webba se zaměřil na exoplanetu K2-18b, která je 8,6krát hmotnější než Země. Našel na ni přítomnost molekul uhlíku, metanu a oxidu uhličitého. Tento objev navazuje na předchozí studie, které naznačují, že se jedná o takzvanou Hyceánskou exoplanetu, tedy takovou, na jejímž povrchu by se mohly nacházet vodní oceány.

Tato exoplaneta obíhá kolem trpasličí chladné hvězdy K2-18 ve vzdálenosti 120 světlených let od Země v souhvězdí Lva. Velikostně je mezi Zemí a Neptunem, ale jinak ji s žádnou naší planetou nelze srovnávat, jelikož je zcela jiná. Co je ale důležité, že obíhá v obyvatelné zóně, což je taková vzdálenost od hvězdy, aby se na jejím povrchu mohla nacházet kapalná voda a tím i život.

Naše zjištění podtrhují důležitost zohlednění různých obyvatelných prostředí při hledání života jinde. Tradičně se hledání života na exoplanetách soustředilo především na menší kamenné planety, ale větší hyceánské světy jsou výrazně příznivější pro pozorování atmosféry,“ uvedl pro NASA Nikku Madhusudhan, astronom a hlavní autor článku. To, že by se na planetě mohla nacházet voda naznačují objevené prvky. Teleskop navíc detekoval molekuly zvané dimethylsulfid (DMS), které na naší planetě produkují pouze živé organismy. Většina DMS v zemské atmosféře pochází z fytoplanktonu v moři. Pro potvrzení tohoto objevu však bude potřeba ještě dalších ověření.


Vědci však upozornili, že i když se K2-18b nachází v obyvatelné zóně, nemusí to znamenat, že může podporovat vznik života. Exoplaneta má 2,6krát vetší poloměr než Země, což znamená, že vnitřní část planety bude pravděpodobně obsahovat plášť vysokotlakého ledu, podobně jako Neptun, ale s tenčí atmosférou bohatou na vodík a s povrchovým oceánem. A je také možné, že je povrchový oceán příliš horký, aby v něm vznikl život. „Naším konečným cílem je identifikace života na obyvatelné exoplanetě, která by změnila naše chápání našeho místa ve vesmíru. Naše zjištění jsou slibným krokem k hlubšímu porozumění hyceánských světů v tomto hledání,“ řekl Madhusudhan.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze