„Zombie“ jeleni v Yellowstonu: vědci se bojí přenosu na člověka

 „Zombie“ jeleni v Yellowstonu: vědci se bojí přenosu na člověka
Fotografie: unsplash.com
  • Chronické chřadnutí jelenovitých (CWD) je smrtelná nemoc, která napadá nervový systém
  • Na nemoc neexistuje lék či vakcína, patogenní částice nezničí ani spalování
  • Epidemiologové už vyjádřili obavy z překonání druhové bariéry

V říjnu roku 2023 zahynul jelenec ušatý na místě, které by většina z nás považovala za střed ničeho, kilometry vzdálené od civilizace. Podlehl obávané nemoci „chronického chřadnutí jelenovitých“ (CWD) v divočině národního parku Yellowstone na severozápadě Wyomingu – jedná se přitom o první potvrzený případ této nemoci v nejslavnější přírodní rezervaci.

Chronické chřadnutí jelenovitých (anglicky označováno jako „chronic wasting disease“ (CWD), tedy v doslovném překladu nemoc chronického vyčerpání) se po mnoho let šíří v Severní Americe a napadá nervový systém jelenovité zvěře. Poprvé vyjádřili obavy z této nemoci myslivci, kteří zpozorovali u jelenů neobvyklé chování. Infekce je způsobena tzv. priony, což jsou specifické a vysoce nakažlivé patogenní částice tvořené pouze molekulou bílkoviny. Priony způsobují změny v mozku a nervovém systému hostitelů, což zapříčiní, že zvířata slintají, jsou letargická, hubená, klopýtají a mají charakteristický „prázdný pohled”. Souhrn těchto projevů nemoci někteří přezdívají „zombie nemoc“, uvedl theguardian.com.

Ta se šíří mezi čeledí jelenovitých, do které patří jeleni, wapiti, sobi, losi a muly. Je smrtelná a prozatím neexistuje žádná vakcína či lék. Hlavním problémem však není pouze vysoká nakažlivost a rychlý přenos mezi zvířaty, ale také infekcí zasažené prostředí. Proti prionům nejsou účinné dezinfekční prostředky, formaldehyd, radiace, stejně jako spalování při 600 °C.

Obavy z překonání druhové bariéry

V Yellowstonském národním parku, který je domovem největší a nejrozmanitější populace velkých volně žijících savců, bylo CWD prokazatelně potvrzeno. To bude mít dopad nejen na divokou zvěř, ale také na miliony lidí, kteří park každoročně navštíví. Potenciálním a obávaným rizikem je, že CWD překoná druhovou bariéru a proběhne přenos na hospodářská zvířata, další savce, ptáky a lidi. Epidemiologové varují, že absence potvrzeného případu překonání druhové bariéry neznamená, že se tak v budoucnosti nestane. CWD je jedním ze skupiny neurodegenerativních onemocnění, která zahrnují i BSE neboli nemoc šílených krav.

CWD je smrtelná nemoc, vakcína prozatím neexistuje.

S loveckou sezonou americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a jednotlivé státy USA důrazně doporučují, aby ulovená zvířata byla testována a maso zvířat z čeledi jelenovitých, která se zdají nemocná, se nekonzumovalo. Sdružení pro ochranu divoké zvěře v roce 2017 odhadlo, že ročně bylo nevědomky zkonzumováno 7 až 15 tisíc zvířat nakažených CWD s tím, že potenciál růstu činí až 20 % ročně. Wyoming slouží jako vzor pro ostatní státy a od roku 1997 zde bylo otestováno již 92 tisíc vzorků. Jen v minulém roce bylo otestováno 6 701 vzorků jelenovité zvěře a nemoc byla nalezena zhruba 800×. Podle americké vědeckovýzkumné vládní agentury (USGS) se CWD nyní vyskytuje ve 32 státech USA a třech kanadských provinciích.

Jak zpomalit šíření? Příroda zná odpověď

Po potvrzení CWD v Yellowstonském parku přijal místní úřad strategii pro sledování a řešení nakažených zvířat. Veterinář Dr. Thomas Roffe uvedl, že virulence CWD je závislá na hustotě, což znamená, že míra infekce je vyšší tam, kde se hromadí velké množství zvířat. Zejména problematické je podle něj umělé krmení volně žijících zvířat lidmi. Ve Wyomingu je okolo 20 krmných ploch, kde je více než 20 tisíc zvířat krmeno vojtěškou, aby přežila zimu. „Vědecké poznatky o tom, co je zapotřebí ke zpomalení šíření CWD, jsou jasné a známe je již dlouhou dobu,“ říká Roffe. „Divoká zvěř se primárně nekrmí v době rostoucí pandemie onemocnění,“ dodává. Studie naznačují, že divoká zvířata, která myslivci běžně považují za bezpečnostní hrozbu, mohou být ve skutečnosti přínosná.

Jelen

Divoké šelmy jako vlci, pumy a medvědi totiž umí detekovat nemocná zvířata daleko dříve než lidé, tudíž by byla přirozeně odlovena a minimálně prozatím jsou vůči CWD imunní. Ochránci přírody argumentují, že hlavním problémem je aktuálně to, že státy Wyoming, Montana a Idaho podporují liberální zabíjení vlků a pum pro sport a ochranu hospodářských zvířat, i když je to zbytečné a v souvislosti s onemocněním CWD značně kontraproduktivní. „Stále jsme teprve na počátku poznání tohoto děsivého onemocnění a nevíme, kam až to povede,“ dodal Roffe.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze