Šedesátá léta dvacátého století. Studená válka mezu USA a Sovětským svazem znamená, že se obě země navenek tváří, že se svým protivníkem udržují alespoň neutrální vztahy. To znamená i fungování diplomatických misí, a to i s tím vědomím, že se ambasády stanou centry špionážní činnosti. Nasadit odposlech bylo jasným protiopatřením. Jenže u toho vyvstaly hned dva problémy: jak se na cizí ambasádu nepozorovaně dostat a hlavně jak tam ukrýt elektroniku, kterou protistrana samozřejmě intenzivně hledala.
CIA měla v té době mnohem více možností a taky peněz, a tak věnovala neuvěřitelných 20 miliónů dolarů prostřednictvím svého Ředitelství pro vědu a technologii na projekt Acoustic Kitty, neboli „zvuková kočička“. Coby krycí jméno to nebylo příliš důmyslné, protože název prakticky popisoval, o co jde.
Během hodinového zákroku veterinární lékař kočce do zvukovodu implantoval mikrofon, na spodinu lebky malý rádiový vysílač a do srsti tenký drátek coby anténu. To kočce umožnilo neškodně nahrávat a přenášet zvuky z okolí. Prostor v dutině břišní posloužil jako místo pro baterii. Ale to ještě nebylo všechno: další dráty z baterie vedly do mozku, kde měly potlačovat funkci center, která řídí hlad nebo sexuální vzrušení, aby se kočka nenechala těmito podněty rozptýlit.
Pak ještě proběhl „výcvik“ kočky, kterou se snažili naučit na to, že pokud bude setrvávat v blízkosti lidských konverzací, bude odměněna pamlskem.
První akce skončila dříve, než začala
První mise pro kočku s výbavou Robocopa a výcvikem Jamese Bonda měla být relativně jednoduchá. Jejím cílem měli být ruští agenti, diplomaté a jejich spolupracovníci, kteří chodili před strachem z odposlechů probírat citlivé záležitosti do nedalekého parku. Po vypuštění z dodávky však kočka běžela opačným směrem, přes cestu, kde ji okamžitě srazil projíždějící taxík a na místě usmrtil.
To však v roce 2013 zpochybnil Robert Wallace, bývalý ředitel Úřadu technické služby, který uvedl, že projekt byl zrušen kvůli obtížím s výcvikem kočky, aby se chovala podle požadavků, a zařízení bylo z kočky vyjmuto, kočka byla zašita a poté žila dlouhým a šťastným životem.
Dopátrat se pravdy o osudu kočky není jednoduché, protože i při odtajnění celého projektu v roce 2001 byla značná část informací silně redigována. S jistotou tak víme, že projekt skončil až v roce 1967, protože nasazení kočky ne „vzhledem k okolnostem ukázalo jako nepraktické“. Jinými slovy, CIA utratila 20 miliónů dolarů za to, aby zjistila, to co před ní všichni majitelé koček – že ji nikdy k ničemu nedonutíme.
Jiná zvířata se k podobným účelům ukázala mnohem vhodnější. Jsou známy podobné pokusy s havrany, delfíny, ale asi nejspolehlivějším špiónem se ukázal holub, který byl vycvičen k letu po určité trase, na které fotoaparát na jeho břiše pořizoval snímky oblasti.
Ve stejné době, jako se do popředí dostala práva zvířat a jejich ochrana, se rozvíjela i použitelná elektronika, což snad všechny podobné pokusy ukončilo, alespoň oficiálně. Acoustic Kitty tak žádné špionážní úspěchy nezaznamenala, ale prvenství v podobě prvního skutečného kyborga už jí nikdo nevezme.
