Asteroid Bennu má průměr přibližně půl kilometru a podle astronomů je šance – ačkoli velmi malá – že by se mohl v roce 2182 srazit se Zemí. Šance střetu je 0,037 %, což je 1 ku 2 700. Naši planetu denně zasáhne obrovské množství vesmírných kamenů, ve většině případů ale zcela nepozorovaně shoří v atmosféře. Pokud by ale do atmosféry vlétl takto velký vesmírný kámen, zcela by neshořel a na Zemi by mohl napáchat velké škody.
„V průměru se asteroidy střední velikosti srazí se Zemí přibližně každých 100–200 tisíc let. To znamená, že raní předkové lidstva mohli již dříve zažít některé z těchto událostí posouvajících planetu s potenciálními dopady na lidskou evoluci, a dokonce i na naši vlastní genetickou výbavu,“ uvedl podle space.com profesor Axel Timmermann, který se podílel na studii ohledně dopadu Bennu. Aby se zjistilo, co by nastalo, pokud by Bennu opravdu narazil do Země, vytvořili vědci klimatické modely na superpočítači Aleph.
„V závislosti na parametrech srážky může dopad mezi středně velkým asteroidem a Zemí způsobit regionální až rozsáhlou devastaci. Kromě okamžitých účinků, jako je tepelné záření, zemětřesení a tsunami, by dopady asteroidů měly dlouhodobé klimatické účinky tím, že by do atmosféry vypouštěly velké množství aerosolů a plynů,“ uvedli vědci ve studii. Zásadní vliv na klima by měl prach, který by se po srážce dostal do atmosféry, a jak dlouho by tam přetrvával.
Při provedení několika simulací vědci zjistili, že pokud by se do atmosféry dostalo 100 až 400 milionů tun prachu, způsobilo by to zásadní narušení klimatu. Došlo by k chemické změně atmosféry a celkově by se snížila možnost fotosyntézy, a to na několik let po dopadu. Prach by způsobil ochlazení povrchu, což by vedlo ke sníženému růstu všech rostlin, i v oceánech. To by s velkou pravděpodobností mělo za následek globální potravinový nedostatek.
V případě nejhoršího scénáře by mohlo dojít k ochlazení až o 4 °C, což by mělo v některých oblastech katastrofální následky. Simulace také ukázala, že mořské rostliny a plankton by se v oceánech zotavily po dopadu dříve než suchozemské rostliny. Dle simulace by planktonu trvalo šest měsíců, než by se ze srážky asteroidu zotavil. Suchozemským rostlinám by to trvalo dva roky.
