Dnes si po celém světě lidé připomínají památku na oběti holocaustu. Podle holocaust.cz byl Mezinárodní den památky obětí holocaustu vyhlášen Organizací spojených národů (OSN) v roce 2005 jako uctění památky šesti milionů lidí, kteří byli oběťmi nacismu za druhé světové války. Dnes je tomu také 80 let od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi Rudou armádou. Toto datum však má sloužit jako připomínka všech koncentračních táborů, kde umírali lidé v nelidských podmínkách.
Pietní akce se konají na mnoha místech, včetně míst bývalých koncentračních táborů, které dnes slouží návštěvníkům jako připomínka toho, co se už nikdy nesmí opakovat. Mezinárodní den si připomenou i v Evropském parlamentu, a to 29. ledna, kdy při plenárním zasedání předsedkyně Roberta Metsolová uctí památku zemřelých a následně proběhne koncert Pála Hermanna – violoncellisty z Budapešti, který byl zavražděn nacisty v roce 1944. Jeho příběh před poslanci odvypráví jeho dcera Corrie Hermannová.
Za druhé světové války bylo postaveno několik koncentračních táborů, které měly za úkol dehumanizovat oběti, které žily v otřesných podmínkách. Podle osn.cz je tento den určen pro vzdávání holdu obětem za jejich statečnost a postavení se proti nacistům. Například v Terezíně byly vězněny děti, dospělí i staří, odkud byli deportováni do vyhlazovacích koncentračních táborů.
#WeRemember
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) January 27, 2025
Dnes si připomínáme památku šesti milionů Židů a dalších obětí, které byly zavražděny během holocaustu.
Je to přesně 80 let od osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. pic.twitter.com/ov4y6iCfmw
Kromě zimy, hladu a obrovského pracovního zatížení, museli lidé v táborech trpět otřesné chování od nacistických pracovníků, kteří vězně nebrali jako lidi a nechávali je trpět. Na dětech se prováděly pokusy a téměř všichni, kteří byli uvězněni, skončili v plynových komorách. Do nich byli naháněni po obrovských skupinách a z horní části byl následně dovnitř vypouštěn Cyklon B. Za velký počet úmrtí mohlo také systematické hladovění, nemoci z žití v nehygienických podmínkách (nejčastěji břišní tyfus) a nucené práce až do naprostého vyčerpání.
