Česko si dnes připomíná 56 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy

Česko si dnes připomíná 56 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy
Fotografie: pixabay.com
  • Vojska Varšavské smlouvy vtrhla na území Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968
  • Okupaci předcházelo pražské jaro, období reforem a uvolňování režimu
  • Až do sametové revoluce tak trvalo období normalizace, během kterého byl komunistický režim udržován

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupili na území Československa vojáci a vjely tanky ze zemí Varšavské smlouvy (Sovětský svaz, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a Německo). Tímto počinem začala okupace, která měla vést k takzvané normalizaci. Situaci předcházelo „pražské jaro“ v čele s Alexandrem Dubčkem, který se snažil o větší svobodu projevu, což ale bylo v komunistickém režimu vnímáno jako hrozba a státy se tak rozhodly zakročit.

Prezident Petr Pavel se dnes podle ČTK zúčastnil piety u budovy rozhlasu, kde pronesl projev k 56. výročí od okupace, kde mimo jiné upozornil na to, že bychom měli být velice obezřetní v tom, co se okolo nás děje, aby se historie neopakovala. Uvedl, že Rusko se dodnes otevřeně hlásí ke Stalinovi i principům, na kterých Sovětský svaz fungoval a je tedy potřeba dávat pozor, abychom si znovu nemuseli projít ničím podobným.

Už první den okupace zemřely desítky obyvatel tehdejšího Československa kvůli střetům s vojáky. „Moskva se v roce 1968 přepočítala, spoléhala na to, že společnost bude rozdělená a velká část lidí bude vojska vítat. Namísto toho se setkala s hrdými a odhodlanými občany, kteří si uvědomovali a jasně okupantům ukazovali morální převahu,“ uvedl v projevu premiér Petr Fiala. Převaha Moskvy ale byla v té době jasná, a tak byly veškeré snahy o reformu potlačeny a politici, kteří o ni usilovali, byli postupně sesazeni ze svých pozic, aby došlo zpět k nastolení komunistického režimu.


Okupace značně poznamenala kompletní vývoj republiky, a to až do sametové revoluce v roce 1989, kdy byla komunistická vláda svržena a došlo k přeměně na demokracii. „Osobně jsem přesvědčen, že na 21. srpen 1968 jako národ můžeme a máme být hrdí. Za nutné považuji nezapomínat na to, že při normalizaci byly ničeny lidské kariéry a životy a lámány charaktery. Doba normalizace byla doba, kterou si také máme připomínat a máme vědět, že na ni hrdí být nemáme,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze