Vesmírný teleskop Jamese Webba a další observatoře byly svědky mohutné exploze ve vesmíru, při níž vznikly vzácné chemické prvky, z nichž některé jsou nezbytné pro život. Exploze, k níž došlo 7. března, byla druhým nejjasnějším gama zábleskem, jaký kdy teleskopy za více než 50 let pozorování zaznamenaly, a byla více než milionkrát jasnější než celá Galaxie Mléčné dráhy dohromady. Záblesky gama záření jsou krátké emise nejenergetičtější formy světla.
Tento konkrétní záblesk, nazvaný GRB 230307A, pravděpodobně vznikl při splynutí dvou neutronových hvězd, neuvěřitelně hustých zbytků hvězd po supernově, v galaxii vzdálené asi miliardu světelných let. Podle studie zveřejněné na nature.com vznikl při tomto splynutí nejen gama záblesk, ale také kilonova, což je vzácná exploze, která nastává při splynutí neutronové hvězdy s jinou neutronovou hvězdou nebo černou dírou.
„Známých kilonov je jen hrstka a je to poprvé, co jsme se mohli podívat na následky kilonovy pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba,“ uvedl hlavní autor studie Andrew Levan, profesor astrofyziky na Radboudově univerzitě v Nizozemsku. Levan byl rovněž členem týmu, který v roce 2013 provedl první detekci kilonovy.
Webbův teleskop byl rovněž použit k detekci chemické stopy telluru v následcích explozí. Tento vzácný prvek se používá k barvení skla a keramiky a hraje roli při výrobě přepisovatelných CD a DVD. Astronomové očekávají, že v materiálu uvolněném kilonovou explozí budou pravděpodobně přítomny i další prvky blízké teluru v periodické tabulce prvků, včetně jódu, který je nezbytný pro většinu života na Zemi.
