Hubbleův vesmírný teleskop pozoruje Saturn i s jeho prstenci. Stejně jako Země, i Saturn je na své ose nakloněn, má tak čtyři roční období. Ty však trvají mnohem déle vzhledem k jeho oběžné dráze – každé období na Saturnu trvá asi 7 pozemských let. Aktuálně planeta vstupuje do rovnodennosti, která nastane, když jsou prstence nakloněny hranou ke Slunci. NASA tuto fázi označuje jako „sezónu paprsků“, kdy se na prstencích dají pozorovat záhadné útvary. Paprsky budou stále výraznější, a to až do podzimní rovnodennosti na severní polokouli, která na Saturnu nastane 6. května 2025.
Vědci doposud neumí důvod paprsků vysvětlit. Domnívají se, že za ně může proměnlivé magnetické pole planety, které interaguje se slunečním větrem a vytváří elektricky nabité prostředí. U nás takto vzniká polární záře. Tyto paprsky byly poprvé pozorovány již v 80. letech minulého století sondou Voyager. Poslední rovnodennost na Saturnu byla v roce 2009. V té době kolem něj obíhala sonda Cassini, která svou misi ukončila v roce 2017 sestoupením do atmosféry Saturnu. V pozorování tak nyní pokračuje Hubbleův teleskop.
„Navzdory letům pozorování při misi Cassini je přesný začátek a trvání paprskové sezóny stále nepředvídatelný, podobně jako předpovídání první bouře během hurikánové sezóny,“ uvedla vedoucí planetární vědkyně NASA Amy Simon, vedoucí Hubbleova teleskopu. Prstence mají i další tři naše plynné planety, ale velikostně se Saturnu nevyrovnají, představují tak pro vědce nejlepší možnost pro studium prstenců.
“Ring” in the start of a new spokes season!
— Hubble (@NASAHubble) February 9, 2023
On the planet Saturn, spokes are suspected to be caused by the interaction between the planet’s magnetic field and solar wind.
You can see two smudgy spokes on the rings on the left side of this new image: https://t.co/lOj443yila pic.twitter.com/C8OhrnKt1L
Saturn je také prozatím jedinou planetou, na které byly tyto paprsky pozorovány. „Je to fascinující magický trik přírody, který vidíme pouze na Saturnu – alespoň prozatím,“ řekla Simon. Hubbleův teleskop nyní bude sbírat další data v rámci programu OPAL (Outer Planet Atmospheres Legacy), kdy buduje archiv dat o planetách vnější Sluneční soustavy a vědci očekávají, že pozorování ze sondy Cassini a spektroskopická data od Hubbleova teleskopu odhalí informace o těchto paprscích i o prstencové fyzice obecně.