Vesmírný teleskop Jamese Webba se zaměřil na další exoplanetu. Díky jeho přístrojům, které pozorují vesmír v infračerveném světle, je schopný pozorovat jejich atmosféry i složení. Výzkumníci díky němu určili silikátové mraky, které se nacházejí v atmosféře vzdálené exoplanety pojmenované VHS 1256b. Nachází se asi 40 světelných let od Země a obíhá hned kolem dvou hvězd.
„VHS 1256b je asi čtyřikrát dále od svých hvězd než Pluto od našeho Slunce, což z něj dělá skvělý cíl pro Webba. To znamená, že světlo planety není smícháno se světlem jejích hvězd. Výše v jeho atmosféře, kde se víří silikátové mraky, dosahují teploty spalujících 830 °C,“ řekla vedoucí týmu a hlavní autorka článku na iopscience.iop.org Brittany Miles. Vědci zjistili, že atmosféra během 22 hodin – tak dlouho trvá na této planetě den – neustále stoupá, pohybuje se a tlačí teplejší materiál nahoru a chladnější naopak dolů. Změny v jasnosti planety jsou tak zřetelné, že jde podle NASA o dosud nejproměnlivější objekt, který má planetární hmotnost.
Za bouřlivé počasí může její stáří
Exoplaneta má nízkou gravitaci, což znamená, že její křemičitanové mraky podobné písku na Zemi se nacházejí v horních vrstvách atmosféry, kde jsou také lépe viditelné teleskopem. Další důvod, proč je tak bouřlivá, je její stáří. Z pohledu astronomie tedy spíše mládí – od zformování VHS 1256b uplynulo pouhých 150 milionů let. To znamená, že se planeta ještě bude měnit a další miliardy let chladnout.
Ever had hot sand whip across your face? That’s a soothing experience compared to the volatile conditions discovered high in the atmosphere of planet VHS 1256 b. Researchers proved that its clouds are made up of silicate particles, ranging from fine specks to small grains. (1/6) pic.twitter.com/sw00h5QNih
— Space Telescope Science Institute (@SpaceTelescope) March 22, 2023
Webbův teleskop dokázal na planetě detekovat také vodu, metan, oxid uhelnatý a oxid uhličitý. Jedná se tak o největší počet molekul, které byly kdy objeveny najednou mimo naši Sluneční soustavu. Všechny tyto molekuly byly již dříve identifikovány na jiných vesmírných objektech, ale pouze postupně jeden po druhém.
Za miliardy let se z ní stane chladná planeta.
Tým nashromáždil data pomocí dvou Webbových přístrojů – Near-Infrared Spectrograph a Mid-Infrared Instrument. Vzhledem ke vzdálenosti planety od hvězd bylo možné ji pozorovat bez použití dalších technik. Vědci předpokládají, že jak se bude planeta vyvíjet, za miliardy let se ochladí a její mraky mohou postupně zmizet.
