Saturn je naší šestou planetou ve Sluneční soustavě a zároveň druhou největší po Jupiteru. Ačkoliv se nachází v obrovské vzdálenosti od Země, můžete jej vidět na obloze pouhým okem a jeho prstence lze pozorovat dalekohledem. Prstence mají i ostatní plynní obři jako Jupiter, Uran a Neptun – nejsou však tak viditelné jako ty Saturnovi.
Pokud by bylo možné Saturn hodit do vody – vznášel by se na hladině.
Saturn nemá pevný povrch, je tvořen pouze z husté atmosféry, která obsahuje převážně vodík. Ten tvoří více jak 90 % objemu planety. I když je to plynný obr, jeho hustota je menší než voda, a to znamená, že pokud by bylo možné Saturn vzít a hodit do vody – vznášel by se na hladině. Horní vrstva atmosféry má asi -140 °C a než planeta oběhne kolem Slunce, trvá jí to více jak 29 pozemských let. Kolem Saturnu obíhá celkem 83 objevených měsíců, přičemž největším je Titan. Některé měsíce obíhají i mezi jeho prstenci.
Saturnovi prstence
První, kdo uviděl Saturnovi prstence, byl v roce 1610 Galileo Galilei, v té době si ale nemyslel, že by se jednalo o prstenec. Ten potvrdil až holandský astronom Christiaan Huygens v roce 1659. Postupem času, jak vznikaly lepší dalekohledy, se zjistilo, že se nejedná jen o jeden prstenec, ale o vetší počet prstenců, které jsou složené z miliard částic ledu, prachu a hornin. Částice, které mohou být velikosti zrna až po velikost domu, jsou pozůstatky komet, asteroidů, ale i měsíců, které Saturn svou gravitací k sobě přitáhl a rozdrtil je. Saturnovy prstence se tak podle space.com neustále mění.
Velkou zásluhu na poznatcích o prstencích Saturnu i jeho měsících měla nepochybně sonda Cassini, která k němu odstartovala v roce 1997 a misi ukončila až v roce 2017, kdy byla záměrně navedena do atmosféry Saturnu, kde došlo ke zničení.
A bit of Saturn pic.twitter.com/Pvmr6Kp14C
— Bits of Saturn (@bitsofsaturn) November 28, 2022
Saturnovy prstence jsou pojmenovány dle abecedy podle toho, kdy byly objeveny. Pokud budeme postupovat směrem od planety ven, jsou poskládány v pořadí D, C, B, A, F, G a E. Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerami. Nejjasnější a nejširší je prstenec B, který je od prstence A oddělen takzvaným Cassiniho dělením, což je nejširší mezera mezi prstenci o šířce 4 500 km. Samotný prstenec B má šířku asi 30 000 km a všechny prstence pak mají průměr přes 280 000 km.
