Obří exoplaneta páchne po zkažených vejcích. Může za to sirovodík v atmosféře

Obří exoplaneta páchne po zkažených vejcích. Může za to sirovodík v atmosféře
Fotografie: NASA
  • HD 189733 b se nachází 64 světelných let od Země a panuje na ní extrémní počasí
  • Povrchová teplota planety dosahuje až 930 °C a místo vody zde prší sklo
  • Webbův teleskop detekoval v atmosféře sirovodík, který může za to, že exoplaneta páchne

Exoplaneta HD 189733 b byla objevena v roce 2005. Už tehdy vědce zaujala svým extrémním počasím. Od Země se nachází 64 světelných let a kolem své hvězdy obíhá 13krát blíže než Merkur. Hvězdu stihne oběhnout za pouhé dva dny. Tento plynný obr velikosti Jupitera je tak blízko své hvězdě, že teploty zde dosahují 930 °C a vítr dosahuje rychlosti 8 000 km/h. A vzhledem k teplotám zde neprší voda, ale částice skla, které se při obrovské rychlosti větru rozptylují do všech stran.

Nyní vědci v nové studii zveřejnili další podrobnosti o této planetě, a to informace o její atmosféře. Za pomoci vesmírného teleskopu Jamese Webba zjistili, že se skládá z oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, kyslíku, vody a sirovodíku. A právě sirovodík je zodpovědný za to, že kdybychom měli možnost si k exoplanetě přičichnout, zapáchala by po zkažených vejcích.

Nehledáme život na této planetě, protože je příliš žhavá, ale nalezení sirovodíku je odrazovým můstkem k nalezení této molekuly na jiných planetách a získání lepšího pochopení toho, jak se tvoří různé typy planet. Síra je životně důležitý prvek pro stavbu složitějších molekul a – stejně jako uhlík, dusík, kyslík a fosfát – ji vědci potřebují více studovat, aby plně pochopili, z čeho se planety skládají,“ uvedl podle sciencedaily.com hlavní autor studie Guangwei Fu.


Webbův teleskop dokáže detekovat nejrůznější sloučeniny v atmosférách vzdálených exoplanet. Na rozdíl od jiných pozorování nebyl na HD 189733 b nalezen metan, o kterém se myslelo, že je v atmosférách planet hojně zastoupen. Tým také měřil hladiny těžkých kovů a zjistil, že jich je podobné množství jako na Jupiteru. Menší planety jako Neptun a Uran obsahují více těžkých kovů. Vědci se tak postupně utvrzují v tom, že množství těžkých kovů obsažených v planetách je dáno už během raných období, kdy se planety formovaly a nahromadily více ledu, hornin a těžkých prvků.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze