NASA (viz science.nasa.gov) oficiálně ukončila vědeckou misi vesmírné observatoře Neil Gehrels Swift, která téměř 22 let pomáhala astronomům zkoumat nejenergetičtější události ve vesmíru. Sonda uskutečnila poslední pozorování 20. října 2026. Kvůli postupnému poklesu totiž už nedokáže dostatečně stabilně zaměřovat vzdálené astronomické objekty. V následujících týdnech se očekává její návrat do zemské atmosféry.
Swift původně vznikl pro dvouletou misi, nakonec však vědcům sloužil více než desetkrát déle. Během této doby se stal jedním z důležitých nástrojů pro výzkum krátkodobých kosmických jevů, zejména záblesků záření gama, které patří k nejenergetičtějším explozím ve vesmíru. Hlavním úkolem observatoře bylo zachytit záblesky záření gama, určit jejich polohu a následně na danou oblast rychle zaměřit další přístroje. Takové události totiž často trvají jen velmi krátce a jejich následné záření postupně slábne. Swift dokázal potřebné kroky zpravidla zvládnout přibližně za jednu minutu.
Právě rychlost reakce byla zásadní také při výzkumu krátkých záblesků záření gama, jejichž maximální jasnost trvá méně než dvě sekundy. V květnu 2005 sonda pozorovala záblesk GRB 050509B, který trval pouhých 0,03 sekundy. Následně zachytila 11 rentgenových fotonů, což umožnilo poprvé detekovat dosvit krátkého záblesku tohoto typu. Pozorování podpořila tehdejší teoretické modely, podle nichž krátké záblesky záření gama vznikají mimo jiné při srážkách dvou neutronových hvězd.
Během své existence Swift zaznamenal více než 2 000 záblesků záření gama a zkoumal přes 1 400 supernov, pozoroval také hvězdy roztrhané gravitačními silami černých děr, sledoval aktivní galaxie a podílel se na rentgenovém průzkumu celé oblohy. Jeho přístroje zkoumaly rovněž asteroidy a komety. Data získaná observatoří tak přispěla přibližně k 7 000 publikovaným vědeckým pracím. A NASA nyní zpřístupňuje její kompletní archiv, který obsahuje téměř 22 let měření jasnosti různých kosmických jevů, spektra z více částí elektromagnetického záření a více než 1,5 milionu snímků z ultrafialového a optického dalekohledu. Celý soubor dat má přibližně 12 terabajtů – astronomové jej mohou dále analyzovat a porovnávat s novými pozorováními, takže může přinášet další poznatky ještě mnoho let po ukončení provozu sondy.
Připomeňme, že observatoř odstartovala 20. listopadu 2004 a vědecká pozorování zahájila následující měsíc. V roce 2018 ji pak NASA přejmenovala na počest Neila Gehrelse, hlavního vědeckého řešitele mise, který zemřel v roce 2017.
Swift nicméně nebyl „pouze“ specializovaným přístrojem na záblesky záření gama. Díky kombinaci rentgenového a optického či ultrafialového dalekohledu totiž mohl rychle zpřesňovat polohu pozorovaných událostí a poskytovat informace potřebné pro další výzkum. Flexibilní systém plánování navíc umožňoval astronomům žádat o mimořádná pozorování během několika minut nebo sledovat vybrané objekty po dobu od několika minut až po celé měsíce. Systém zvládal plánovat až 75 samostatných cílů denně.
Samotný návrat sondy do atmosféry se očekává v následujících týdnech, přesné datum závisí na dalším vývoji její oběžné dráhy a atmosférického odporu.
