Astronomové poprvé zachytili rádiové vlny, které se podařilo přímo spojit s konkrétní planetou mimo Sluneční soustavu (viz sciencenews.org) . Signál pochází z plynného obra Beta Pictoris b, který obíhá mladou hvězdu vzdálenou přibližně 63 světelných let a podle vědců může jít o rádiové záření spojené s polární září. Pozorování provedl tým astronomů pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice a výzkumníci se dokázali vypořádat s jedním z hlavních problémů podobných pozorování – rádiové záření totiž může pocházet nejen z planety, ale také z její mateřské hvězdy. V tomto případě vědci uvádějí, že dokázali signál lokalizovat přímo na Beta Pictoris b.
Rádiové vlny mají podle výzkumníků vlastnosti, které odpovídají záření vznikajícímu při polárních zářích. Na Zemi jsou polární záře způsobeny elektricky nabitými částicemi, které interagují s magnetickým polem planety a následně s její atmosférou, podobné procesy probíhají také například u Jupiteru nebo Saturnu. Důležitým vodítkem je polarizace zachyceného záření, protože rádiové vlny spojené s polárními zářemi mohou být kruhově polarizované, což znamená, že se orientace jejich elektrického pole při šíření otáčí. Právě tento charakter vědci u signálu z Beta Pictoris b pozorovali.
Pokud se interpretace potvrdí, šlo by o velmi zajímavý způsob, jak zkoumat magnetická pole vzdálených planet. Ta přitom patří mezi vlastnosti exoplanet, které se běžnými metodami určují jen velmi obtížně. Z rádiového záření vědci každopádně odvodili, že Beta Pictoris b má magnetické pole o intenzitě přes 1 000 gaussů. Pro srovnání, magnetické pole Země dosahuje přibližně 0,5 gaussu. Rozdíl je tedy obrovský. Takto silné magnetické pole ale není u mimořádně hmotné planety úplně překvapivé, neboť Beta Pictoris b má přibližně desetinásobnou hmotnost oproti Jupiteru a svou velikostí a hmotností se blíží objektům na hranici mezi obřími planetami a hnědými trpaslíky.
Právě u hnědých trpaslíků už astronomové podobné rádiové emise pozorovali – souvisely s jejich silnými magnetickými poli a polárními zářemi. Beta Pictoris b tak může představovat důležitý mezistupeň mezi obřími planetami a těmito neobvyklými objekty. Výzkumníci zároveň upozorňují, že samotné pozorování ještě nemusí být definitivním důkazem polární záře. Studie byla v září 2026 zveřejněna na serveru alphaxiv.org (viz alphaxiv.org) a v době publikování článku ještě neprošla recenzním řízením.
Astronom Joe Callingham z Amsterdamské univerzity, který se na výzkumu nepodílel, považuje výsledek za velmi zajímavý, ale pro definitivní potvrzení by podle něj bylo vhodné sledovat také pravidelné změny rádiového signálu v čase. Důvod je jednoduchý – Beta Pictoris b se otáčí přibližně jednou za osm hodin. Pokud rádiové záření skutečně vzniká v oblasti polární záře, její zdroj by se měl během rotace planety pravidelně natáčet směrem k nám a zase od nás. To by se mohlo projevit pravidelným pulzováním signálu. Právě takové další pozorování by mohlo pomoci definitivně potvrdit, že astronomové skutečně zachytili rádiové záření způsobené polární září na planetě mimo Sluneční soustavu.
Pozorování Beta Pictoris b je zajímavé nejen kvůli samotnému rádiovému signálu. Pokud se výsledek potvrdí, astronomové získají nový způsob, jak zkoumat magnetická pole exoplanet. Magnetické pole přitom může hrát důležitou roli při interakci planety s částicemi ze své hvězdy a ovlivňovat také její okolní prostředí. U vzdálených exoplanet přitom není jednoduché takové vlastnosti přímo měřit.
Beta Pictoris b je proto mimořádně zajímavým objektem. Jde o mladého plynného obra, který se svou vysokou hmotností výrazně liší od planet ve Sluneční soustavě. Pokud další pozorování potvrdí původ zachyceného záření, může se stát jedním z nejlepších příkladů toho, jak lze pomocí rádiové astronomie odhalovat magnetická pole světů vzdálených desítky světelných let.
A přestože spojení „rádiový signál z exoplanety“ může znít jako zpráva o mimozemském životě, pozorování nic takového nenaznačuje. Vědci v tomto případě hledají především přirozený fyzikální proces spojený s extrémně silným magnetickým polem planety.
