Sovětská sonda Kosmos 482 odstartovala 31. března 1972 a jejím úkolem bylo přistát na Venuši – nehostinné planetě, na které panují vysoké teploty i tlak. Její cesta k Venuši ale skončila na oběžné dráze Země, jelikož došlo k poruše rakety a kosmická loď se rozdělila na čtyři části. Přistávací modul pak zůstal uvězněn na eliptické oběžné dráze a pomalu měnil svůj směr.
Podle poslední aktualizace by měl modul vstoupit do atmosféry 11. května okolo 8:50 středoevropského času. Zároveň je zde ale možnost rozptylu ± 2,1 dne. Jelikož byl modul navržen tak, aby prolétl atmosférou Venuše, je možné, že přežije i průlet naší atmosférou a dopadne neporušený na Zemi. Ačkoliv je vybaven padákem, je velmi nepravděpodobné, že by byl systém pro jeho rozvinutí stále aktivní.
Rizika dopadu ale nejsou vysoká. Modul má hmotnost necelých 500 kg a jeho velikost je 1 metr. Pokud by tedy došlo k dopadu na pevninu, riziko by bylo stejné jako při dopadu meteoritu. Větší pravděpodobností ale je, že modul dopadne do oceánu. Stále se ale jedná o nekontrolovatelný návrat a ještě je brzy na to říct, kam přesně dopadne. Odhaduje se, že pokud zůstane sonda celá, dopadne na Zemi rychlostí 242 km/h.
This is the particular capsule that is assumed to be captured in the images I took of #Cosmos482. This was the back-up spacecraft for #Venera-8 that was launched a few days earlier in 1972. Failed missions got a Cosmos number. this one never left Earth orbit. Images credit: TASS pic.twitter.com/a6s07i9S13
— Ralf Vandebergh (@ralfvandebergh) May 1, 2025
Zbývající trosky sondy se zřítily na Zemi podle deníku The Guardian během deseti let od startu. Přistávací modul ale zůstal na oběžné dráze a posledních 53 let postupně klesá. Aktuální předpověď dopadu se ještě může změnit, ale dle nynější oběžné dráhy by k návratu do atmosféry mělo dojít kdekoli mezi 52° s. š. a 52° j. š.
