Mezi technologickými giganty probíhá nevyhlášený závod o to, který první sestaví komerčně použitelné zařízení, které by dokázalo „číst myšlenky“. Nezjistí sice na dálku vaši nejniternější tajemství, ale s trochou soustředění by se daly například ovládat počítače, což by umožnilo nahradit myš, klávesnici a všechny další fyzické ovladače. Něco takového by se rozhodně dalo označit za „další velkou věc“ ve vývoji výpočetní techniky.
Nejdále je v tomto ohledu Neuralink Elona Muska, který byl už implantován několika ochrnutým pacientům, kteří s ním zvládnou i tak komplexní činnosti, jako je hraní počítačových her. Lze ale očekávat, že masovému nasazení zabrání nutnost invazivní procedury. Proto se jako zajímavá alternativa jeví přístroj, který představila společnost Meta, i když i ten má svoje nedostatky.
Zcela se totiž obejde bez toho, aniž by vám někdo musel dělat díru do hlavy, ale vystačí si čelenkou z elektrod. Ty jsou však součástí zařízení, které váží asi půl tuny, stojí 2 miliony dolarů a je přenosné asi jako lednička. Odborně se nazývá magnetoencefalografický (MEG) skener.
Tým Mety zabývající se umělou inteligencí a neurovědou vycvičily systém, který dokáže analyzovat mozkovou aktivitu a určit, jaké klávesy někdo mačká, čistě na základě myšlenek. Potřeba je jen hluboká neuronová síť dešifrující mozkové vlny zvenčí. Výzkum, který je podrobně popsán ve dvojici nově vydaných publikací, odhaluje, že systém dokáže až s 80% přesností identifikovat písmena na základě mozkové aktivity, což mu umožňuje rekonstruovat celé věty z myšlenek píšícího člověka.
„Abychom prozkoumali, jak mozek transformuje myšlenky do složitých sekvencí motorických akcí, použili jsme umělou inteligenci, která pomáhala interpretovat signály MEG, zatímco účastníci psali věty. Díky tomu, že jsme každou sekundu pořídili 1 000 snímků mozku, můžeme přesně určit okamžik, kdy se myšlenky mění ve slova, slabiky, a dokonce i v jednotlivá písmena,“ vysvětlila Meta v příspěvku na blogu. „Naše studie ukazuje, že mozek vytváří sekvenci reprezentací, které začínají od nejabstraktnější úrovně reprezentací, významu věty, a postupně je transformuje do nesčetných akcí, jako je například skutečný pohyb prstu po klávesnici.“
Pokusný subjekt sedí při psaní vět uvnitř MEG skeneru, který vypadá trochu jako obří fén. Snímač snímá magnetické signály z neuronů v mozku a model umělé inteligence, příznačně pojmenovaný Brain2Qwerty, se učí, které signály odpovídají kterým klávesám. Po dostatečném tréninku dokáže předpovědět, jaká písmena člověk píše. Výsledky nebyly dokonalé, ale mohly dosáhnout přesnosti až 80 %.
Pro psaní zpráv nebo osobních e-mailů by to teoreticky mohlo stačit, i když by množství překlepů asi nepůsobilo příliš dobře. Vědci ale slibují, že se může přesnost zlepšovat, stejně jako problémy s rozměry celého zařízení. Není to tak dávno, co podobně velké a těžké byly počítače, i když měly menší výkon než dnešní hodinky.
