Vědci z NASA se domnívají, že Europa – Jupiterův měsíc – má pod povrchovou ledovou krustou vnitřní oceán, který rotuje kolem pevného jádra měsíce. Po provedení počítačových simulací je pravděpodobné, že voda tlačí na ledovou krustu a může zrychlovat/zpomalovat rotaci povrchu Europy. Vědci již dříve předpokládali, že se ledová krusta na povrchu měsíce volně vznáší a otáčí se jinou rychlostí než vnitřní oceán, nové simulace však poukazují na to, že by oceánské proudy mohly mít vliv na její rotaci.
Studie byla založena na výpočtu odporu mezi vnitřním oceánem a silou, která působí na led nad ním. Tyto výpočty by také mohly vysvětlit některé povrchové úkazy. jako jsou praskliny a vyvýšeniny. Ty by mohly vzniknout na základě toho, jak se ledová krusta roztahovala a poté stahovala, podle toho, jak byla tažena oceánskými proudy.
„Předtím bylo pomocí laboratorních experimentů a modelování známo, že ohřívání a ochlazování oceánu v Europě může pohánět proudy. Nyní naše výsledky zdůrazňují spojení mezi oceánem a rotací ledové krusty, o které se dříve neuvažovalo,“ řekl hlavní autor studie Hamish Hay. Vědci očekávají, že se více informací dozví z nadcházející mise Europa Clipper, která by měla odstartovat ke konci příštího roku. Jakmile nová mise poskytne snímky z povrchu měsíce, mohou je porovnat s těmi, které v minulosti pořídily mise Galileo a Voyager, a zjistit tak, zda se poloha povrchu měsíce změnila.
Turbulent, swirling currents in Europa's subsurface sea may influence the spin and geology of the moon's icy crust.https://t.co/Ao8dcwW8HF
— Live Science (@LiveScience) March 17, 2023
Že se kilometry tlustá ledová krusta povrchu Europy otáčí rychleji než její nitro, si vědci mysleli již dříve. Doposud se ale přikláněli k tomu, že za to může gravitace Jupiteru. „Pro mě bylo naprosto neočekávané, že to, co se děje v oceánské cirkulaci, by mohlo stačit k ovlivnění ledové krusty. To bylo obrovské překvapení,“ uvedl spoluautor studie a vědecký pracovník Europa Clipper Robert Pappalardo. Mise Europa Clipper by se měla k Jupiteru dostat v roce 2030 a kolem Europy by měla prolétnout celkem 50krát. Během průletů by měla sonda zjistit, zda vnitřní oceán může mít vhodné podmínky pro život.
