Jupiterův měsíc Europa skrývá pod ledem oceán, kde by mohl být dle vědců život

Jupiterův měsíc Europa skrývá pod ledem oceán, kde by mohl být dle vědců život
Fotografie: NASA
  • Pod ledovou krustou Europy se nachází obrovský oceán
  • Vědci se domnívají, že ledové hřebeny, které jsou podobné těm v Grónsku, by mohly napomáhat cirkulaci chemikálií, které jsou důležité pro život
  • Hloubka oceánu pod ledovou krustou se odhaduje až na 161 kilometrů
  • Nadcházející mise Europa Clipper by měla odhalit, zda jsou na Europě vhodné podmínky pro život

Jupiterův měsíc Europa je již delší dobu hlavním kandidátem na život mimo Zemi. Vědci z Nature Communicatons se domnívají, že pod ledovou krustou Europy, kde se nachází oceány se slanou vodou, by mohl být život. Všimli si totiž, že rozsáhlé paralelní hřebeny táhnoucí se stovky kilometrů po Europě, se podobají povrchovým útvarům objevených na grónském ledovém příkrovu.

Pokud by hřebeny na Europě vznikly stejným způsobem jako v Grónsku, mohla by mělká jezírka s povrchovou vodou napomáhat cirkulaci chemikálií nezbytných pro život z ledové krusty až dolů do slaného oceánu. „Kapalná voda blízko povrchu ledové skořápky je skutečně provokativním a slibným místem, kde si lze představit život,“ řekl Dustin Schroeder, docent geofyziky na Stanfordské univerzitě. Hřebeny mohou dosahovat výšky až 300 metrů a jsou odděleny údolími, která mají necelý kilometr.

Europa má na šířku pouhých 3 219 kilometrů, což je o něco méně než náš Měsíc. Pozorováním Europy pozemními dalekohledy a sondami, které prolétaly kolem, se nalezly důkazy o tom, že asi 16 až 24 kilometrů pod ledovým povrchem se nachází hluboký oceán. Samotná hloubka oceánu se dle theguardian.com odhaduje na 64 až 161 kilometrů, což by znamenalo, že pojme dvakrát více vody než všechny oceány na Zemi.


Na grónském ledovém štítu je malý dvojitý hřeben, který vypadá téměř přesně jako ty, které vidíme na povrchu Jupiterova měsíce Europa,“ řekl Riley Culberg, geofyzik ze Stanfordu. Ledové hřebeny v Grónsku, které jsou asi 50krát menší než ty na Europě, se tvoří tak, že mělké tůně podpovrchové vody zamrznou, tím naruší povrch a neustále ženou hřebeny nahoru. „Je to, jako když dáte plechovku sody do mrazáku a exploduje. Je to takový tlak, který tlačí hřebeny nahoru,“ řekl Culberg.

Podle vědců je na Europě kapalná voda vytlačována k povrchu přes trhliny v ledové krustě. Tento proces by mohl napomáhat cirkulaci chemikálií nezbytných pro život až do spodního oceánu. Mnoho otázek však stále zůstává. Objasnění by mohla přinést mise od NASA s názvem Europa Clipper, která by měla odstartovat v roce 2024.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze