Než se lidé vydali do vesmíru, testovaly se schopnosti kosmických lodí na zvířatech. Určitě víte, kdo byla Lajka, která byla vyslána na oběžnou dráhu s tím, že se už nevrátí. Rusko v rámci vesmírného závodu vyslalo do vesmíru několik psů, Spojené státy šly cestou myší a opic. I když prvním člověkem ve vesmíru se stal Jurij Gagarin, jen o 23 dní později se do vesmíru podíval i první americký astronaut Alan Shepard. A než NASA vyslala svého prvního astronauta do vesmíru, provedla letový test se šimpanzem jménem Ham.
Jméno Ham mu bylo dáno podle Holloman Aerospace Medical Center. Tento šimpanzí samec se podle NASA narodil v roce 1957 ve francouzském Kamerunu v západní Africe, kde byl zajat lovci a v roce 1959 prodán NASA. Ta jej poslala do Hollomanovi letecké základny v Novém Mexiku, kde byl podroben výcviku pro let do vesmíru. Celkem bylo vybráno 40 šimpanzů a jejich počet se postupně snižoval dle jejich schopností.
Výcvik šimpanzů spočíval v tom, že se učili zatahovat páky při reakci na zvuk nebo světlo. Pokud reakce proběhla do pěti vteřin správně, byli odměněni jídlem. V případě chybné reakce dostali podle Národního muzea letectví a kosmonautiky elektrický šok do chodidel. Cvičili také na simulátoru, který napodoboval stav rakety při startu a mikrogravitaci. Postupně se počet vybraných šimpanzů snížil na šest, přičemž Ham byl mezi nimi.
Na začátku ledna 1961 se pak šimpanzi rozdělili do dvou skupin, což mělo zabránit případnému onemocnění celé skupiny. Každá opice pak trénovala v kapsli Mercury motorické úkoly, které trvaly tři týdny. Až den před plánovaným startem se rozhodlo, že Ham bude ten, který se jako první šimpanz vydá do vesmíru.
Ham odstartoval na vrcholu rakety Mercury-Redstone 2 uvnitř kosmické lodi Mercury. Byl však ještě uzavřen v natlakované kapsli, která jej měla ochránit v případě špatného tlaku v kosmické lodi. Původně NASA počítala s tím, že se dostane do výšky 185 km při maximální rychlosti 7 tisíc km/h. Kosmickou loď však prováděly technické potíže, a nakonec dosáhla výšky necelých 253 km při rychlosti 9 430 km/h. Ham během letu ale reagoval dle očekávání a správně tahal i za páky po vyslání signálů. Tlaková kapsle mu nakonec zachránila život, jelikož v kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku a pokud by v ní nebyl umístěn, udusil by se.
Ham letěl celkem 16,5 minuty a zažil 6,6 minuty beztíže. Po příletu zpět na Zemi mu lékaři zjistili pouze mírnou dehydrataci a únavu. V roce 1963 byl pak umístěn do washingtonské zoo, kde byl až do roku 1980. Následně byl přemístěn do Zoologického parku Severní Karolíny, kde 17. ledna 1983 zemřel. Jeho kostra byla předána Ústavu patologie ozbrojených sil pro další vyšetřování a zbývající ostatky byly pohřbeny v Mezinárodní vesmírné síni slávy v Alamogordu v Novém Mexiku.
