Nový boj proti pytláctví. Vědci vstřikují nosorožcům do rohů jaderný materiál

Nový boj proti pytláctví. Vědci vstřikují nosorožcům do rohů jaderný materiál
Fotografie: unsplash.com
  • Jedná se o netoxické radioizotopy, které nepředstavují nebezpečí pro zvířata ani jejich pečovatele
  • Minulý rok bylo zabito 499 nosorožců kvůli jejich rohům
  • Vědci si od tohoto kroku slibují znehodnocení rohu pro koncového klienta i lepší odhalování při převozu

Zabíjení zvířat pro jejich kůži, kly a rohy je stále rozšířeným zdrojem financí pro pytláky. Kvůli rohu jsou schopni zabít ohrožené nosorožce a vydělat na jeho rohu obrovské peníze. Vědci z Jižní Afriky ale nyní přišli s novým výzkumem, jak proti pytlákům zakročit. V rámci výzkumného projektu vložili do 20 nosorožců ze záchranné stanice netoxické radioizotopy. Aplikace probíhá tak, že se nosorožec nejdříve uklidní a následně je mu do rohu vyvrtán otvor, kam se látka vstříkne.

Děláme to, protože to výrazně usnadňuje zachycení těchto rohů při obchodování přes mezinárodní hranice, protože existuje celosvětová síť radiačních monitorů, které byly navrženy tak, aby zabránily jadernému terorismu,“ uvedl dle CNN vedoucí projektu profesor James Larkin. Na výzkumu se podíleli veterináři i jaderní experti, aby byla ochrana zvířat bezpečná.

V Jižní Africe je aktuálně okolo 16 000 nosorožců a každých 20 hodin zde zemře jeden nosorožec kvůli svému rohu. Podle Larkina je tak důležité znehodnotit roh pro koncového klienta a zároveň usnadnit jejich odhalení při převozu. „Každé zavádění bylo pečlivě sledováno odbornými veterináři a byla mu věnována mimořádná péče, aby se zabránilo jakémukoli poškození zvířat,“ uvedl Larkin s tím, že během testování bylo zjištěno, že radioizotopy nepředstavují pro zvíře ani člověka žádné riziko.


Podle abcnews.com bylo v Jihoafrické republice za rok 2023 upytlačeno 499 nosorožců, což bylo o 51 kusů více než předchozí rok. Výrazný pokles byl zaznamenán při pandemii koronaviru, ale jakmile se zmírnila opatření, počty zabitých zvířat opět rostly. Tým, který výzkum provádí, bude nyní nosorožce půl roku monitorovat, aby zjistil, zda je nová metoda životaschopná.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze