Sonda Juno od NASA byla vypuštěna 5. srpna 2011, aby prozkoumala Jupiter a jeho nejbližší měsíce. Mezi ně patří i nejvulkaničtější místo ve Sluneční soustavě – Io. Tento měsíc je rozžhavený díky gravitaci Jupitera a je tak pro vědce záhadou. Juno kolem Io prolétla v těsné blízkosti v prosinci minulého roku a znovu pak letos v únoru. Při nejbližším průletu se k jeho povrchu přiblížila na 1 500 km a dokázala tak získat první detailní snímky ze severní části měsíce.
„Io je posetý sopkami a pár z nich jsme zachytili v akci. Získali jsme také skvělé detailní záběry a další údaje o 200 kilometrů dlouhém lávovém jezeře zvaném Loki Patera. Zrcadlový odraz jezera, který naše přístroje zaznamenaly, naznačuje, že části povrchu Io jsou hladké jako sklo a připomínají vulkanicky vytvořené obsidiánové sklo na Zemi,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní vyšetřovatel Juno Scott Bolton. Vědci také zjistili, že oproti ostatním měsícům Jupitera, má Io také póly, které jsou chladnější než místa blížící se rovníku.
Io se neustále mění a kvůli jeho vysoké sopečné aktivitě na něm nejsou žádné krátery od dopadů jiných vesmírných těles, jelikož se na povrch neustále valí láva. Na tomto měsíci nikdo neočekává, že by se mohl vyskytovat jakýkoliv život. Pokud se v naší soustavě život nachází, vědci nejvíce sázejí na další měsíc Jupitera – Europu. Ta pod svým povrchem ukrývá obrovské oceány vody, kde by mohl být mikrobiální život.
NASA's Juno gives aerial views of mountain and lava lake on Io @NASA https://t.co/OEj9xulLmN
— Phys.org (@physorg_com) April 18, 2024
Jupiter má obrovské množství měsíců a předpokládá se, že to byla první planeta, která ve Sluneční soustavě vznikla. Skládá se z plynu a prachu a vědci chtěli za pomoci sondy Juno zjistit, zda se v atmosféře Jupitera nachází i molekuly kyslíku a vodíku, které by dohromady mohly tvořit vodu. A to se jim také následně za pomoci mikrovlnného radiometru (MWR) podařilo. Předchozí data ze sondy Galileo totiž naznačovala, že Jupiter neobsahuje žádnou vodu.
