Sonda Parker Solar Probe se sice primárně zaměřuje na Slunce, avšak během své mise obletí Venuši celkem sedmkrát. První černobílý snímek sonda pořídila v roce 2020. Nyní se podařilo sondě vyfotit snímek z povrchu Venuše ve vlnových délkách viditelného spektra (typ světla, které je viditelné pro lidské oko) a zároveň blízkého infračerveného spektra, které dokáže proniknout skrze hustá mračna.
Povrch Venuše je zahalený v hustých mracích a obvykle přes tyto mračna nelze vidět. NASA uvedla, že sonda využila přístroj Wide-Field Imager a vyfocené snímky poté spojila do videa. „Parker nadále překonává naše očekávání a jsme nadšeni, že tato nová pozorování pořízená během našeho manévru gravitační asistence mohou pomoci posunout výzkum Venuše neočekávaným způsobem,“ řekla Nicola Fox, ředitelka divize Heliophysics Division v ústředí NASA.
🎵 We’ve got it.
— NASA (@NASA) February 9, 2022
On its way to touch the Sun, our Parker Solar Probe took the 1st visible light images of Venus' surface from space! Seeing the faint glow of plains & plateaus may give us clues on how "Earth's twin" became inhospitable: https://t.co/gXhiKGWfgm#VisionsOfVenus pic.twitter.com/NuEfFRtO9J
Snímky Venuše, která je také často nazývána jako dvojče Země, mohou vědcům pomoci dozvědět se více o jejím povrchu, stejně jako zjistit, proč se stala tak nehostinnou planetou. Vědci se domnívají, že za hustou atmosféru může vulkanismus, potřebují však pro to více důkazů. Země, Mars i Venuše vznikly přibližně ve stejnou dobu, avšak dnes jsou tyto planety velmi odlišné. „Venuše je třetí nejjasnější věcí na obloze, ale až donedávna jsme neměli mnoho informací o tom, jak její povrch vypadal, protože náš pohled na ni blokuje hustá atmosféra,“ řekl Brian Wood, fyzik z Naval Research Laboratory ve Washingtonu, DC.
