Dnes je to už 85 let, co zemřel první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně. Jeho otec pracoval jako kočí a matka byla kuchařka. V roce 1877 se při studijním pobytu seznámil se svou budoucí ženou Charlotte Garrigueovou a o rok později se v New Yorku vzali. V roce 1879 se jim narodila dcera Alice, o rok později syn Herbert. Později měli ještě syna Jana a dcery Eleanor a Olgu.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou pokrokovou a v letech 1907 a 1911 byl opakovaně zvolen poslancem vídeňské říšské rady. Informaci o první světové válce se dozvěděl na dovolené a začal přehodnocovat názor, že je možné Rakousko-Uhersko reformovat do moderní federace a svazku autonomních zemí a naopak začal plánovat vystoupení českého národa z Rakouska-Uherska. Na podzim roku 1914 vycestoval do západní Evropy, odkud pokračoval do Itálie a Švýcarska. V Ženevě se dozvěděl, že je na něj v Rakousku-Uhersku vydán zatykač a nemá se vracet.
T. G. Masaryk byl jako velezrádce odsouzen, zbaven profesury i platu a byl prakticky odsouzen k smrti. Do vězení se také dostala jeho dcera Alice a Masarykovy dali ultimátum – buď nechá odbojové činnosti, nebo jeho dceru pověsí. Díky jeho dobrým konexím v Americe se ale nakonec podařilo Alici propustit.
V roce 1917 do první světové války vstoupily USA a Masaryk se rozhodl pro cestu do Spojených států za tehdejším prezidentem Wilsonem. V květnu 1918 dorazil do Chicaga, kde ho již oslovovali jako prezidenta Československa. Prohlášení o nezávislosti zaslal do Bílého domu, kde prezident Wilson jeho prohlášení přijal, Habsburská monarchie kapitulovala a 28. října 1918 byla ustavena samostatná svobodná Československá republika. Dle hrad.cz se 21. prosince 1918 T. G. Masaryk vrátil do Československa. Po podpisu prezidentské přísahy odjel do sanatoria, kde byla hospitalizována jeho žena. Ta se do ústavu dostala kvůli samotě a odloučení jak od dětí, tak od manžela. T. G. Masaryk také prosadil do Československé ústavy, že je žena rovnoprávná.
Prezidentem byl zvolen celkem 4krát. Poprvé v období 1918–1920, podruhé 1920–1927, potřetí 1927–1934 a počtvrté 1935–1935. V posledním zvoleném období na tom již nebyl zdravotně nejlépe. Téměř neviděl, měl ochromenou pravou ruku a chtěl rezignovat. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů. V roce 1937 vážně onemocněl a 14. září 1937 zemřel. Na základě pitvy byla jako příčina smrti uvedena hnisavá bronchopneumonie pravého dolního laloku plicního a oboustranná hypostáze plicní. Masaryk byl nabalzamován a den po smrti byl vystaven na zámku v Lánech. 17. září byla rakev uzavřena a převezena na Pražský hrad, kde se 21. září 1937 konal státní pohřeb.