Tento týden historie přinesla zvolení T. G. Masaryka za prezidenta, a to hned třikrát

Stalo se
Tento týden historie přinesla zvolení T. G. Masaryka za prezidenta, a to hned třikrát
Fotografie: Národní muzeum
  • V tomto díle se opět podíváme, co historie v tento týden přinesla
  • V minulosti proběhlo druhé, třetí i čtvrté zvolení prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka
  • Povíme si také něco o hotelu Olympik, který v roce 1995 vyhořel
  • Na hradě Špilberk bylo zrušeno jedno z nejhorších vězení
  • Připomeneme si šestou misi na Mars od NASA

V tomto týdnu se zaměřím zejména na Českou republiku a její historii. V minulosti v tomto týdnu došlo ke třem z celkových čtyř zvolení T. G. Masaryka za prezidenta Československa.

T. G. Masaryk se narodil v Hodoníně v roce 1850. Pocházel z chudé rodiny – jeho otec pracoval jako kočí a matka byla kuchařka. Na studijním pobytu v Lipsku se seznámil se svou budoucí ženou Charlotte Garrigueovou, kterou si v roce 1878 v New Yorku vzal. Společně měli pět dětí – Alici, Herberta, Jana, Eleanor a Olgu. Masaryk byl poprvé zvolen prezidentem Československa 14. listopadu 1918. V tu dobu se nacházel s dcerou Olgou ve Spojených státech. Podruhé byl zvolen 27. května 1920. V tomto období mu také po těžké nemoci zemřela 13. května 1923 jeho žena Charlotta. Potřetí byl zvolen 27. května 1927. Rok na to byl osobně u položení základního kamene Masarykovy univerzity v Brně. 24. května 1934 byl zvolen prezidentem naposledy. Pro jeho nemoc však 14. prosince 1935 rezignoval. Jeho stav se neustále horšil a T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937.

T. G. Masaryk

Pokud pocházíte z Prahy nebo se zajímáte o olympijské hry, nejspíše budete znát Hotel Olympik. Výstavba tohoto hotelu začala v roce 1968, přednostně kvůli olympijským hrám, které se měly v roce 1980 odehrávat v Praze (nakonec byly v Moskvě). Hotel je na Praze 8, v ulici Sokolovská a v době svého otevření se jednalo o největší hotel v Československu. V jeho 19 patrech bylo celkově 318 pokojů. 26. května 1995 v hotelu došlo k požáru. Hořet začalo v 11. patře a po schodišti se oheň rozšířil do vyšších pater. Jelikož zaměstnanci zaznamenali požární signalizaci, pokusili se požár uhasit ještě před příjezdem hasičů. Otevřením služební místnosti však došlo k explozi a oheň se začal prudce šířit. V té době se v hotelu nacházelo 600 lidí. Ačkoliv hasiči dorazili na místo 5 minut po ohlášení, v hotelu zemřelo celkem šest lidí na otravu kouřovými zplodinami. Další dvě ženy později umřely v nemocnici. Ve všech případech se jednalo o cizince.

Hotel Olympik

Poničený hotel byl zrekonstruován a vybaven moderní požární signalizací. Hosté mohli opět hotel navštívit už po třech týdnech po požáru. Kvůli této tragédii se však zpřísnilo protipožární zabezpečení pro nově postavené budovy v Česku a uspíšilo to také pořízení moderních dýchacích přístrojů pro hasiče Prahy, kteří díky nim mohli napojit druhou osobu na vzduch.

Ještě zůstaneme v České republice, ale pohlédneme trochu dále do historie, tentokrát do Brna. 29. května roku 1855 bylo zrušeno vězení na hradě Špilberk. Hrad s pevností leží uprostřed Brna a postaven byl v druhé polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. Součástí pevnosti bylo i vězení, které patřilo v té době mezi ta nejhorší. V roce 1783 císař Josef II. přeměnil věznici z politické na civilní a později v dolních patrech byli uvězněni zločinci, kteří byli odsouzeni na doživotí.

V dolní části kasemat bylo vytvořeno postupně 29 kobek, kde byli vězni trvale přikováni ke zdi a neměli ani přístup k dennímu světlu. V horních částech, kde si vězni odpykávali svůj trest, museli pracovat pro hrad a po celou dobu měli na kotnících připevněné těžké koule. Leopold II. v květnu roku 1790 zrušil vězení pro doživotně odsouzené, avšak horní patro kasemat sloužilo jako vězení až do 19. století. 29. května 1855 císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a změnil ji na kasárny, které zde fungovaly dalších 100 let. Pokud by vás zajímalo, jak taková věznice vypadala, projití celé věznice hrad Špilberk nabízí i s průvodcem.

Phoenix

A abychom nezůstali pouze v Česku a vůbec na Zemi, 25. května 2008 přistála kosmická loď Phoenix od NASA na Marsu. Přistávací modul byl šestou úspěšnou misí od NASA, která přistála na Marsu. Cílem mise bylo najít důkaz o tom, že se pod povrchem Marsu nachází vodní led, a zda tak mohla být v minulosti planeta obyvatelná. Ačkoliv byla mise úspěšná a vědci získali potřebná data, Phoenix přestal komunikovat v listopadu 2008. Důvodem nejspíše bylo, že nevydržel teploty marťanské arktické zimy.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze