Když se řekne bakterie, obvyklá představa v lidských myslích znamená nebezpečí nemocí. Jenže lidské tělo obývá řada bakterií, které jsou pro jeho fungování nezbytné. Například ty ve střevech se starají o správné fungování imunitního systému nebo syntetizují některé vitamíny. Web science.org informuje o objevu, který by prospěšnost těchto mikroskopických stvoření mohl posunout na novou úroveň.
A to pomocí pro techniky nazvané CATCH neboli buněčný test pro cílený horizontální přenos genů pomocí CRISPR. Pro své laboratorní experimenty vědci použili druh bakterie Acinetobacter baylyi. Tato bakterie má schopnost přirozeně přijímat volně se pohybující DNA ze svého okolí a následně ji integrovat do svého genomu, což jí umožňuje produkovat nové bílkoviny pro růst.
Bakterie jsou upraveny tak, aby obsahovaly dlouhé sekvence DNA, které odrážejí DNA nalezenou v lidských rakovinných buňkách. Tyto sekvence slouží jako jakási polovina zipu, který se uzamyká na zachycené rakovinné DNA. Při svých testech se vědci zaměřili na mutovaný gen KRAS, který se běžně vyskytuje v nádorech tlustého střeva. Pokud bakterie najde zmutovanou DNA a integruje ji do svého genomu, aktivuje se také související gen rezistence vůči antibiotikům. Toho tým využil k potvrzení přítomnosti nádorových buněk. Na kultivačních destičkách naplněných antibiotiky mohly růst pouze bakterie s aktivní rezistencí vůči antibiotikům.
Vědcům se sice v laboratoři podařilo detekovat nádorovou DNA u myší, kterým byly vstříknuty buňky kolorektálního karcinomu, ale tato technologie ještě není připravena k použití pro skutečnou diagnostiku. Tým uvedl, že stále pracuje na dalších krocích, včetně zlepšení účinnosti techniky a vyhodnocení jejího výkonu ve srovnání s jinými diagnostickými testy.
