V průzkumu vesmíru hrají roboti nezastupitelnou roli. Jenže to s sebou přináší i jisté problémy. Dopravovat do vesmíru a skladovat zde modely pro nejrůznější činnosti by bylo značně nehospodárné. Vědci se proto zamýšlejí nad tím, jestli by celý systém nešel udělat více modulární.
Vědci z Laboratoře počítačové vědy a umělé inteligence MITa Univerzity v Calgary vyvinuli modulární robotický systém, který se může měnit do různých tvarů. Jejich ElectroVoxels nemají žádné motory ani pohyblivé části. Místo toho využívají elektromagnety, které je vzájemně posouvají. Každá hrana kostky je elektromagnetické feritové jádro omotané měděným drátem. Délka každé strany kostky ElectroVoxel je přibližně 60 mm a celková cena je pouhých 60 centů, tedy méně než dvacet korun.
Roboti mají dva základní typy pohybu. Mohou se otáčet kolem okraje jiné kostky nebo přecházet z jednoho ElectroVoxelu do druhého. K programování rekonfigurací lze použít softwarový plánovač. Uživatel může zvýraznit konkrétní magnety, řídit rychlost pohybu krychlí a zajistit, aby se navzájem nesrazily. Paradoxní je, že toto vše funguje daleko lépe v prostředí mikrogravitace. Teoreticky by se kostky daly rozpohybovat i na Zemi, ale chtělo by to vyladit software tak, aby počítal s gravitací.
Současný stav umožňuje kombinovat až tisícovku kostek, toto číslo lze do budoucna rozšířit. První myšlenky počítají s tím, že by se tak snadno daly vytvářet dočasné konstrukce, tedy jakési lešení, které by astronauté používali při opravách vnějšího pláště kosmických lodí.
