Italská kosmická agentura (ASI) (viz asi.it) zvažuje vývoj specializované výzkumné platformy na oběžné dráze Země, která by umožnila provádět experimenty při různých úrovních gravitace. Projekt má podpořit výzkum potřebný pro budoucí pilotované mise na Měsíc, Mars a další vesmírná tělesa. Ještě v říjnu chce agentura otevřít konzultace s vědeckou a technologickou komunitou, aby zjistila, jaké experimenty by zařízení mělo umožňovat.
ASI iniciativu představila 8. října 2026 s tím, že jejím cílem je získat lepší představu o tom, jak se lidský organismus, technické systémy a materiály chovají v prostředí s odlišnou gravitací. Tyto poznatky budou důležité při přípravě budoucích kosmických výprav, během nichž budou astronauti muset fungovat mimo prostředí Země po dlouhou dobu. Navrhovaná platforma by měla umožnit dlouhodobé experimenty při kontrolovaných úrovních gravitace – rozsah by sahal od mikrogravitace, typické pro prostředí na oběžné dráze, až po podmínky odpovídající gravitaci na povrchu Měsíce a Marsu.
Podle předběžného návrhu by zařízení mohlo hostit menší modulární experimenty. Každý z nich by zabíral prostor o objemu několika jednotek CubeSat, tedy standardizovaných modulů využívaných při konstrukci malých družic. Díky modulárnímu řešení by platforma mohla sloužit různým výzkumným týmům a nabídnout prostor pro širokou škálu experimentů.
Italská agentura identifikovala několik oblastí, v nichž by podobné zařízení mohlo najít uplatnění, patří mezi ně biologický výzkum, dynamika tekutin, materiály a výrobní procesy nebo technologie pro průzkum planet. Seznam však není konečný a ASI chce oslovit odborníky s žádostí o další návrhy a konkrétní požadavky. Zásadní výhodou orbitální platformy by pak byla možnost provádět experimenty v prostředí s přesně nastavenými gravitačními podmínkami a sledovat jejich vývoj v delším časovém horizontu. Vědci by tak mohli lépe porovnávat, jak se například biologické procesy či chování kapalin mění při různých úrovních gravitace.
Myšlenka vytvářet umělou gravitaci na oběžné dráze nicméně není nová – jak připomíná europeanspaceflight.com (viz europeanspaceflight.com), jedním z příkladů je německá družice Eu:CROPIS, kterou Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) vypustilo v prosinci 2018. Družice využívala rotaci kolem vlastní osy, díky níž vznikalo prostředí s účinky srovnatelnými s gravitací na Měsíci a Marsu. Mise měla ověřit uzavřený systém podpory života, který by mohl být užitečný při budoucích pilotovaných výpravách. Jedním z hlavních cílů bylo testovat přeměnu syntetické moči na hnojivo pro pěstování rajčat.
Hlavní experiment se však nepodařilo uskutečnit podle plánu, protože softwarový problém zabránil aktivaci obou palubních skleníků. Další tři experimenty přesto úspěšně shromáždily data a mise pokračovala do svého ukončení v prosinci 2019.
