„Zahlédnout jeden z nejběžnějších a nejznámějších minerálů na Zemi si málokdy zaslouží titulek,“ zahajuje svou tiskovou zprávu Webbova teleskopu. Křemen se vyskytuje v plážovém písku, stavebních kamenech, geodách a obchodech s drahokamy po celém světě. Taví se při výrobě skla, rafinuje se pro křemíkové mikročipy a používá se v hodinkách k měření času.
Co je tedy tak zvláštního na nejnovějším objevu vesmírného teleskopu NASA Jamese Webba? Představte si krystaly křemene, které se objevují doslova ze vzduchu. Mlha třpytivých zrnek tak malých, že by se jich 10 000 vešlo vedle sebe na lidský vlas. Hejna špičatých, sklovitých nanočástic, které se řítí dusnou atmosférou nadýchané plynné obří exoplanety rychlostí tisíců kilometrů za hodinu. Webbova jedinečná schopnost měřit extrémně jemné účinky těchto krystalků na světlo hvězd - a to ze vzdálenosti více než sedm milionů miliard kilometrů - poskytuje zásadní informace o složení atmosfér exoplanet a nové poznatky o jejich počasí.
WASP-17b je neuvěřitelný svět. WASP-17b obíhá každých 3,7 dne ve vzdálenosti pouhých 7,8 milionu kilometrů od své hvězdy, která je od Země vzdálena 1 300 světelných let, a je tak blízko svému hvězdnému hostiteli, že teplota na jeho denní straně stoupá na neuvěřitelných 1 500 stupňů Celsia. Protože je atmosféra na této exoplanetě tak horká, svět se ve skutečnosti rozšířil na průměr asi 285 000 kilometrů, což je jen o málo více než dvojnásobek průměru Jupiteru. A to i přesto, že WASP-17b má jen asi polovinu celkové hmotnosti Jupiteru. Planeta je jednou z „nejobtloustlejších“ známých planet a její nafouklá atmosféra z ní dělá skvělý cíl pro vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Stejně jako u Jupitera se zdá, že WASP-17b je tvořena převážně vodíkem a heliem. Kromě toho teleskop detekoval oxid uhličitý, vodní páru a na vlnové délce 8,6 mikrometru absorpční signaturu čistých krystalů křemene. V kombinaci s předchozími pozorováními Hubbleovým vesmírným dalekohledem se usuzuje, že tyto krystaly mají tvar stejných špičatých šestibokých hranolů, jako má křemen na Zemi, ale jen o velikosti slabých 10 nanometrů.
WASP-27b je také slapově vázaná, což znamená, že se ke své hvězdě obrací stále stejnou stranou. Jak vítr obtéká planetu a unáší s sebou křemenné nanočástice, vytváří v oblasti konce dne a noci výškové mlhy. V podstatě jde rozptýlená mračna krystalů. Tyto mlhy se pak vydávají na denní stranu a v horku se vypařují. V horní vrstě atmosféry je asi jedna tisícina tlaku, který zažíváme na povrchu Země. Za těchto podmínek se pevné krystaly mohou tvořit přímo z plynu, aniž by nejprve prošly kapalnou fází.
