Dnešní díl o neobvyklých fobiích se zaměří na koumpounofobii. Lidé trpící touto fobií mají iracionální strach z knoflíků, případně i tlačítek. Jedná se o velmi specifickou fobii, která se může u každého jedince lišit. Některým může být nepříjemné se na knoflíky dívat, jiní se jim aktivně vyhýbají, aby je nemohli ani spatřit. Z toho následně vznikají úzkostné poruchy a izolace od společenského života.
Jak se koumpounofobie projevuje?
Lidé postižení touto fobií se bojí knoflíků jak na oblečení, tak samostatně položených. Podle fearof.net může záchvat úzkosti vyvolat u některých už jen myšlenka na knoflíky. Tato fobie je také úzce spjata se strachem z malých kulatých děr (trypofobie). Klasické knoflíky totiž mají dva až čtyři otvory uprostřed na přišití.
Lidem mohou vadit jak samotné knoflíky, tak případně i textura. Mohou pak upřednostňovat například kovové knoflíky před těmi plastovými. V případě, že mají fobii ze všech knoflíků, řeší situaci vyhýbáním se jich. Tito lidé se tak přestanou zúčastňovat formálních událostí jako jsou svatby, plesy, oslavy a podobné akce, kde chodí lidé v košilích a sakách. Stejně tak se vyhýbají místům v obchodech, kde se s těmito kusy oblečení mohou setkat.
Jak může fobie vzniknout?
Podle verywellmind.com se může fobie rozvinout z negativní zkušenosti, kterou jedinec zažil jako dítě. Nejčastěji tedy v případech kdy došlo k nechtěnému spolknutí, nebo vdechnutí knoflíku. U menších dětí mohlo dojít ke strčení do nosu, kdy následně nešel knoflík vytáhnout. Některým se mohlo stát, že na sebe převrhly krabici s uloženými knoflíky a leknutí vedlo k rozvinutí fobie. Někdo se jim také mohl smát za to, že jim nejde zapnout knoflík na oblečení.
Strach z knoflíků může také vzniknout poté, co jej dotyčná osoba převezme od jiné. Nejčastěji pak dítě od rodičů. Knoflíky také bývají používány u hraček místo očí, a i to může vést k rozvinutí fobie – zvláště pokud se jedná o hračku, která je použita v hororovém filmu.
Jak se léčí?
Jako u většiny fobií je nevhodnější léčbou terapie. Pokud vám doktor diagnostikuje tuto fobii, následně i navrhne postup léčení. Nejúčinnější je většinou kognitivně behaviorální terapie, případně behaviorální terapie. S jejich pomocí se postupně pacienti odnaučují strachu z knoflíků. Další možností je hypnoterapie, která využívá hypnózu k tomu, aby lidé s touto fobií přestali knoflíky vnímat jako něco nebezpečného.
Zajímavost
Určitě víte, kdo to byl Steve Jobs. Tento zakladatel společnosti Apple podle phobiaguru.com trpěl právě koumpounofobií. Fobie mu ale přerostla až ve strach z tlačítek, což mu následně dělalo potíže při práci z mobilním telefonem či na počítači. Zda ale právě tato fobie ho vedla k vytvoření iPhonům a dotykovým obrazovkám na tabletech či noteboocích, se už asi nedozvíme.
