Výsledky pokusu ukazují, že i octomilky mohou trpět samotou

Výsledky pokusu ukazují, že i octomilky mohou trpět samotou
Fotografie: Rockefeller University
  • Mušky méně spaly a více jedly
  • Vědcům se podařilo identifikovat klíčové neurony

Sociální izolace. Tento termín začal být masivně skloňovaný během koronavirové pandemie a navazujících opatření vlád po celém světě, které se snaží zpomalit šíření viru tím, že zabrání mezilidským stykům. Samota však není nic nového a provází lidstvo už od nepaměti. Nejedná se přitom jen o psychologický problém. Pocity samoty mají vliv i na tělesné funkce, což se projevuje přírůstkem hmotnosti a naopak zkrácením doby spánku. Další psychosomatické obtíže pak na sebe obvykle nenechají dlouho čekat.

Mohlo by se zdát, že jde o produkt křehké lidské psychiky, který může být společný nanejvýš savcům. Nový objev vědců z Rockefeller University však ukazuje, že se jedná o mnohem hlubší problém, který trápí i tak jednoduchá stvoření, jako jsou mušky octomilky. Vědci při pokusech zjistili, že jednotlivé ovocné mušky umístěné v karanténě ve zkumavce zhruba po týdnu sociální izolace příliš málo spaly a příliš mnoho jedly. Výzkum ukázal, jak oddělení od skupiny vede u mušek ke změnám nervové aktivity a chování. Jde o jeden z prvních zvířecích modelů pro studium biologických reakcí organismu na osamělost.

I pro mušky má samota patologické následky. Studie identifikovala skupinu neuronů P2, která se obvykle stará o hledání potravy a složité sociální interakce. Jakmile je o ně muška připravena, sníží se 16hodinová doba spánku a zvýší se příjem potravy. Pozitivní zprávou je, že stačí, aby spolu v izolaci byly zavřeny jen dvě octomilky a tyto nepříznivé následky se nedostaví.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze