Na začátku ledna se podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce a konec měsíce přinesl velice podobnou zprávu. American Journal of Transplantation zveřejnil studii vědců z University of Alabama, kterým se podařilo transplantovat geneticky upravené prasečí ledviny.
Zatímco u srdce byl tento vysoce experimentální výkon proveden v rámci „zákroku ze soucitu“, u ledvin je situace složitější v tom, že ani jejich naprosté selhání není život ohrožující stav – lze ho totiž zvrátit pomocí dialýzy. Upravené ledviny byly proto transplantovány muži po mozkové smrti. James Parsons ještě za svého života vyslovil přání s darováním svých orgánů a jeho rodina s vědeckým výzkumem souhlasila. Celá studie tak nese na počest jeho jméno.
Podle lékařů začaly ledviny z prasete produkovat moč již 23 minut po zákroku a pokračovaly v tom po tři dny. Pacientovy ledviny byly zcela odstraněny a jeho tělo nevykazovalo známky odmítnutí transplantovaných orgánů. To je dobré znamení a zároveň vstupenka pro další kolo testů. Výkony na živých pacientech by tak mohly začít ještě letos.
Všechny podobné experimenty mají stejný cíl: získat dostatek orgánů pro všechny, kteří je potřebují. Jenom ve Spojených státech čeká na ledvinu přes 90 tisíc lidí, každý měsíc přitom do seznamu přibydou tři tisícovky dalších. Doktorka Jayme Lockeová, která zákrok provedla a která působí i jako ředitelka programu nekompatibilní transplantace ledvin, to komentovala slovy: „Jaký to bude krásný den, až budu moci přijít na kliniku a vědět, že mám ledvinu pro každého svého pacienta.“
