Vesmírný dalekohled Jamese Webba zachytil velmi ostré snímky vnitřní oblasti mlhoviny v Orionu. Mlhovina se nachází asi 1 350 světelných let daleko od Země. „Tento projekt jsme zahájili v roce 2017, takže na získání těchto dat jsme čekali více než 5 let. Tato nová pozorování nám umožňují lépe porozumět tomu, jak hmotné hvězdy transformují oblak plynu a prachu, ve kterém se zrodily,“ řekla astrofyzička Els Peeters pro news.westernu.ca .
Dodnes není vědcům jasné, jak se hvězdy tvoří, ale jak se přístroje, které pozorují tak vzdálená místa od Země, vylepšují, mohou vědci odhalovat nové informace o vzniku vesmíru. „Nikdy jsme nebyli schopni vidět složité a jemné detaily toho, jak je v těchto prostředích strukturována mezihvězdná hmota a zjistit, jak se mohou planetární systémy tvořit v přítomnosti intenzivního záření,“ řekla docentka Emilie Habart, která se podílela na získání snímků.
An international team, including @westernuSpace researchers, used @NASAWebb to capture the most detailed and sharpest images ✨EVER✨ taken of the inner region of the Orion Nebula. #WesternU #JWST @csa_asc @cnrs @cnes @UnivParisSaclay @Obs_Paris
— Western University (@WesternU) September 12, 2022
https://t.co/CsMnXvJMM4
Mlhovina v Orionu je považována za velmi podobnou naší Sluneční soustavě, a to je důvod, proč se o ni vědci zajímají – chtějí zjistit, jak postupně vznikala naše Sluneční soustava. Mlhoviny jsou obklopeny velkým množstvím hvězdného prachu a doposud bylo nemožné se za toto světlo dostat. Webbův teleskop však dokáže detekovat i to nejslabší infračervené světlo ve vesmíru a umožňuje vidět skrze tento prach.
„Vidět tyto první snímky mlhoviny v Orionu je jen začátek. Tým PDRs4All usilovně pracuje na analýze dat z Orionu a očekáváme nové objevy o těchto raných fázích formování hvězdných systémů,“ řekla Habart. Webbův teleskop naplno pracuje zatím jen něco málo přes dva měsíce, ale již nyní je jasné, že vědcům poskytne informace, které s předchozími teleskopy nebylo možné zjistit.
