Dnes jsou to dva roky, co vesmírný dalekohled Jamese Webba opustil Zemi a vydal se do Lagrangeova bodu (L2), aby pozoroval vesmír. 25. prosince 2021 odstartoval složený v kapotáži nosné rakety Ariane 5 z Francouzské Guyany. Při své 29denní cestě do L2 se postupně dalekohled rozkládal. Nejdříve rozložil svoji 21metrovou sluneční clonu a poté, co urazil 1,5 milionu kilometrů a usadil se v L2, rozložil i svých 18 zrcadel, které měří podle popisu mise 6,5 metru. Vědci tak měli důležitý úkol – kalibrovat zrcadla tak, aby fungovala jako jedno.
Žádný předchozí teleskop se neskládal z 18 zrcadel a nikdy předtím se nepokoušeli vědci takto složitý systém rozložit ve vesmíru a na dálku jej nastavit tak, aby byl schopný hledat, co se stalo jen několik milionů let po velkém třesku. Nastavení zrcadel trvalo několik měsíců a dopadlo nad očekávání dobře – snímky jsou tak ostré, že díky nim vědci dnes mohou pozorovat vesmír tak, jako nikdy dříve.
Webbův teleskop má celkem čtyři přístroje, které využívá pro hledání i těch nejvzdálenějších hvězd a galaxií. Vesmír prohledává za pomoci infračerveného světla, které je pro lidské oko neviditelné, ale díky sluneční cloně, která brání proniknutí světla a tepla od Slunce, může teleskop v tomto místě nerušeně pozorovat i to nejslabší světlo ze všech koutů vesmíru.
Co už objevil?
První fotky z vesmíru byly představeny 12. července 2022. NASA ve spolupráci s ESA, která se na provozu teleskopu také podílí, ukázala například mlhovinu Carina, Jižní prstenec, nebo složení exoplanety WASP-96b. V dubnu letošního roku se mu podařilo objevit nejstarší černou díru, která byla kdy viděna. Černá díra pojmenovaná CEERS 19 vznikla podle livescience.com jen 570 milionů let po velkém třesku. Na začátku tohoto měsíce však Webb předběhnul sám sebe, kdy objevil ještě starší černou díru, která vznikla 440 milionů let po velkém třesku.
Když letos prozkoumával mlhovinu Orion, našel obrovské vesmírné objekty, které se pohybují v párech. Objekty, kterým se říká Jupiter Mass Binary Objects (JuMBO) nemohou být definovány jako hvězdy, jelikož na to jsou příliš malé a zároveň je nelze definovat jako planety, jelikož nejsou gravitačně přitahovány žádnou mateřskou hvězdou. Takovým objektům se říká potulné planety a vědci se domnívají, že se jedná o planety, které byly vyvrženy ze svých planetárních soustav, nebo došlo ke zničení celé soustavy a ony se tak ocitly v pustém vesmíru.
Jeho citlivé přístroje se také zaměřily na exoplanetu K2-18b. Ta krouží kolem trpasličí chladné hvězdy, která je od Země vzdálena 120 světelných let. Na této planetě, která je 8,6krát hmotnější než Země, našel Webbův teleskop přítomnost molekul uhlíku, metanu a oxidu uhličitého. Kolem své hvězdy obíhá v obyvatelné zóně, a tak se vědci domnívají, že by se na ni mohly nacházet oceány vody.
