Webbův teleskop se zaměří na „super-Země“ vzdálené 50 světelných let

Webbův teleskop se zaměří na „super-Země“ vzdálené 50 světelných let
Fotografie: NASA
  • Teleskop za zaměří na dvě exoplanety, které obíhají velmi blízko své hvězdy
  • Webbův tým chce zjistit, z čeho jsou exoplanety tvořeny
  • Exoplaneta 55 Cancri e je rozžhavená a na jejím povrchu se nachází oceány lávy
  • LHS 3844 b obíhá kolem své hvězdy tak blízko, že ji oběhne za pouhých 11 hodin

Označení „super–Země“ mají všechny exoplanety, které se nacházejí mimo naši Sluneční soustavu, hmotností nepřesahují desetinásobek naší Země a jsou terestrické, tedy kamenné. Tyto exoplanety se pozorují hůře, jelikož většinou obíhají blízko své hvězdy a jsou menší než takzvaní plynní obři. Webbův teleskop má ty nejlepší vědecké přístroje, aby mohl povrchy těchto planet, včetně jejich atmosfér, pozorovat.

Teleskop se dle NASA zaměří na dvě skalnaté planety, které jsou o něco větší než Země. První je exoplaneta 55 Cancri e. Tato rozžhavená exoplaneta obíhá kolem své hvězdy ve vzdálenosti 2,4 milionů kilometrů a otočí se kolem ní každých 18 pozemských hodin. Pro porovnání – Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 57,9 milionů kilometrů. Vzhledem k tomu, jak 55 Cancri e obíhá blízko kolem své hvězdy, vědci odhadují, že planeta bude pokryta oceány lávy.

Předpokládá se také, že je planeta slapově uzamčena, což znamená, že jedna strana je vždy natočena směrem k hvězdě a druhá od ní. Z logiky věci tak vyplývá, že jedna strana bude rozžhavená a druhá chladná. U 55 Cancri e tomu tak není. Jednou z teorií je, že má planeta dynamickou atmosféru, která teplo přenáší kolem celého povrchu. Další možností je, že planeta není slapově uzamčena, ale stejně jako Merkur se otočí třikrát za dva oběhy kolem hvězdy. To by vysvětlovalo, proč je povrch planety rovnoměrně zahřátý.


Druhou a poněkud chladnější pozorovanou „super–Zemí“ bude LHS 3844 b. I v tomto případě obíhá exoplaneta blízko své hvězdy a jedna rotace jí trvá pouhých 11 pozemských hodin. Její hvězda je však malá a chladná, povrch planety tak není rozžhavený. Předchozí pozorování také naznačuje, že planetě chybí značná část atmosféry.

Webbův tým použije pro zjištění, z čeho se planeta skládá, přístroj MIRI sloužící k zachycení tepelného emisního spektra z denní strany exoplanety a poté jej porovná se spektry již námi známých hornin a určí její složení. „Ukazuje se, že různé typy hornin mají různá spektra. Očima vidíte, že žula je světlejší než čedič,“ vysvětlila Laura Kreidbergová z Max Planck Institute for Astronomy.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze