Pozorování malé galaxie Sparkler (Prskavka) odhalilo, že si k sobě přitahuje sousední galaxie a „požírá“ je, čímž se neustále rozrůstá. Velmi tak připomíná ranou Mléčnou dráhu, která dělala to stejné. A právě to umožňuje astronomům zjistit, jak se naše Mléčná dráha vyvíjela. Sparkler se nachází v souhvězdí Volans (Létající ryba) a své jméno dostala kvůli tomu, že je obklopena několika desítkami zářících hvězdokup, z nichž každá obsahuje přibližně milion hvězd. Pro srovnání – naše galaxie má v současnosti asi 200 kulových hvězdokup.
Galaxie Prskavka byla objevena již v prvních datech teleskopu Jamese Webba a tým vedený profesory Duncanem Forbesem a Aaronem Romanowskym zkoumal okolí této galaxie a hvězdokupy obklopující ji. Prskavka má aktuálně pouze 3 % hmotnosti Mléčné dráhy, ale podle zveřejněného výzkumu bude galaxie neustále růst, jak bude pohlcovat další a další hvězdokupy. „Jsme nadšeni touto jedinečnou příležitostí studovat jak formování kulových hvězdokup, tak novorozenou Mléčnou dráhu v době, kdy byl vesmír pouze v 1/3 svého současného věku,“ uvedl Forbes v prohlášení.
Galaxie se nachází od Země asi 9 miliard světelných let, což znamená, že ji astronomové pozorují v době, kdy uplynuly asi 4 miliardy let od Velkého třesku. Pozorování Webbovým teleskopem bylo možné na základě takzvané gravitační čočky, která se nachází před galaxií a poskytuje přiblížení takto vzdáleného objektu.
A galaxy has been discovered that mirrors the very early version of our home galaxy, the Milky Way. The galaxy, dubbed ‘The Sparkler’, is embedded in a system of globular clusters and satellite galaxies and appears to be swallowing them as it grows. pic.twitter.com/klt8Dnag15
— Royal Astronomical Society (@RoyalAstroSoc) February 6, 2023
Astronomové zkoumali stáří a rozložení kovů u hvězdokup nacházejících se u Prskavky, aby zjistili, zda se podobají hvězdokupám v Mléčné dráze. Starší hvězdokupy jsou bohaté na kovy, jedná se tak nejspíše o kulové hvězdokupy – stejné jako v naší galaxii. Našli však i mladší, které byly na kovy chudé. „Původ kulových hvězdokup je dlouhodobou záhadou a jsme nadšeni, že se Webbův teleskop může podívat zpět v čase, aby je viděl v jejich mládí,“ uvedl Romanowsky.
