Webbův teleskop zachytil nejvzdálenější hvězdokupy, jaké byly kdy objeveny

Webbův teleskop zachytil nejvzdálenější hvězdokupy, jaké byly kdy objeveny
Fotografie: NASA
  • Kanadští vědci studovali první celobarevný snímek z Webbova teleskopu
  • Zaměřili se na galaxii Jiskra, která obsahuje kulové hvězdokupy, v nichž se nachází nejstarší hvězdy vesmíru
  • Díky gravitační čočce se galaxie zdá blíže než skutečně je a astronomové ji mohou lépe pozorovat

První celobarevný snímek z teleskopu Jamese Webba byl zveřejněn v červenci v Bílém domě. Na tento snímek se poté zaměřili vědci z kanadského týmu NIRISS Unbiased Cluster Survey (CANUCS) a identifikovali nejvzdálenější kulové hvězdokupy, jaké byly kdy objeveny. Tyto skupiny milionů hvězd obsahují nejstarší hvězdy ve vesmíru.

Webbův teleskop byl postaven, aby našel první hvězdy a první galaxie a pomohl nám pochopit původ složitosti ve vesmíru, jako jsou chemické prvky a stavební kameny života. Tento objev ve Webbově prvním hlubokém poli již poskytuje podrobný pohled na nejranější fázi formování hvězd, což potvrzuje jeho neuvěřitelnou sílu,“ řekla Lamiya Mowla, spoluautorka studie. Na snímku se vědci zaměřili na místo nazvané „galaxie Jiskra“, která je vzdálena devět miliard světelných let. Jméno získala na základě objektů, které se jeví jako malé žluto–červené tečky.


Analýzou 12 takovýchto objektů vědci podle eurekalert.org zjistili, že pět z nich jsou nejen kulové hvězdokupy, ale dokonce patří mezi ty nejstarší známé. „Podívat se na první snímky z Webbova teleskopu a objevit staré kulové hvězdokupy kolem vzdálených galaxií byl neuvěřitelný okamžik, který nebyl možný s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu,“ řekl Kartheik G. Iyer, spoluautor studie.

Galaxie Mléčná dráha má asi 150 kulových hvězdokup, ale jak a kdy tyto shluky hvězd vznikly, není doposud známo. Astronomové pouze vědí, že kulové hvězdokupy jsou velmi staré a určit jejich přesné stáří je náročné a před Webbovým teleskopem to nebylo ani možné. „Pozorujeme galaxii Jiskra takovou, jaká byla před devíti miliardami let, kdy byl vesmír jen čtyři a půl miliardy let starý – díváme se tak na něco, co se stalo před dlouhou dobou,“ řekla Mowla. Galaxie Jiskra se navíc pozoruje lépe, a to díky takzvané gravitační čočce, která funguje podobně jako lupa a galaxie je jejím prostřednictvím stonásobně zvětšena – to umožňuje astronomům ji lépe studovat.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze