Webbův teleskop opět zachytil vesmír tak, jak nebylo před jeho vypuštěním možné. Tentokrát zachytil výtrysky hmoty mladé hvězdy, které putují vesmírem nadzvukovou rychlostí. Tyto výtrysky nazývající se jednotně Herbig-Haro 211 vytvářejí rázové vlny a následně se vysokou rychlostí srážejí s okolním prachem a plynem. Snímek zobrazuje protohvězdu třídy 0. Pokud bychom její stáří přirovnali ke Slunci, bylo by staré jen několik desítek tisíc let a mělo by pouhých 8 % ze své současné hmotnosti.
Teleskop pozoruje vesmír v infračerveném světle, což představuje při studiu nově zrozených hvězd a jejich výtrysků nejlepší možnost. Infračervené světlo totiž dokáže proniknout skrze plyn, který mladé hvězdy obklopuje a ve kterém vznikly. Webb dokázal zaznamenat výtrysky hmoty v 5 až 10krát lepším prostorovém rozlišení než jakákoliv předchozí pozorování. Nové snímky také naznačují, že by se mohlo jednat i o dvojhvězdu.
„Dřívější pozorování HH 211 pomocí pozemních dalekohledů odhalilo obří rázové vlny pohybující se od nás a pohybující se směrem k nám. Výzkumníci použili Webbova nová pozorování k určení, že odtok objektu je relativně pomalý ve srovnání s více vyvinutými protohvězdami s podobnými typy odtoků,“ uvedla NASA v popisu. Herbig-Haro 211 je jedním z nejbližších možných pozorování mladé hvězdy chrlící hmotu. Podle space.com se nachází 1 000 světlených daleko od Země v souhvězdí Persea.
Babies, amirite? Supersonic jets of gas spew from a newborn star in this new infrared image by @NASAWebb: https://t.co/ldxuCkyYkZ
— NASA (@NASA) September 14, 2023
The bright regions are called Herbig-Haro objects, and they form when star particles collide with nearby gas and dust, forming intense shockwaves. pic.twitter.com/qwQfnyLyDy
Aby se z protohvězdy stala hvězda, aktivně nasává okolní plyn a prach. Tím se postupně zvětšuje, ale zároveň ze sebe uvolňuje materiál do vesmíru, což astronomové nazývají bipolární výtrysky. A právě tyto výtrysky je Webbův teleskop schopný zaznamenat v mezihvězdném prostoru. Vědci vypočítali, že nejvnitřnější výtrysky se pohybují rychlostí 80 až 100 kilometrů za sekundu, což je ale oproti starším hvězdám mnohem menší rychlost. Vědci se domnívají, že je to kvůli tomu, že rázové vlny u mladé hvězdy nejsou dostatečně silné na to, aby roztrhaly molekuly výtrysků na jednotlivé atomy.
