Kdo s čím zachází, tím také schází, praví české přísloví. U již známých věcí máte množnost posoudit, jak moc jsou nebezpečné, ale co když jste vědec, který posouvá hranice lidského poznání? Je nasnadě, že taková kombinace musí časem vést k tragickému závěru.
Když chcete létat
Abu Nasr Isma'il ibn Hammad al-Jawhari Abu Nasr Isma'il ibn Hammad al-Jawhari byl lexikografem. Je nejznámější díky své knize „Koruna jazyka a správná arabština“, která obsahuje 40 000 slovníkových hesel. Ale ještě více ho proslavil způsob, jakým zemřel.
Ke konci svého života sestrojil umělá křídla ze dřeva a provazů. Přesné důvody, které ho k tomu vedly, nejsou jasné, protože se to stalo před více než tisíci lety. Někteří se domnívají, že se jednalo o vážný pokus o motorový let, který předcházel o tisíciletí Wrightovy bratry. Jiní se domnívají, že al-Jawhariho přepadla náhlá iluze, že je pták.
Ponorka, která se nevynoří
Krátký pohled do historie podvodních plavidel ukazuje, že poprvé byla bojově nasazena v roce 1776, během americké války za nezávislost, kdy se David Bushnell pokusil pomocí své jednosedadlové dřevěné ponorky Turtle připevnit časovanou bombu k britské vlajkové lodi HMS Eagle v newyorském přístavu.
Nicméně to nebyl první pokus. Další má na svědomí John Day, který postavil komoru uvnitř lodi, kterou nechal zaplavit přílivem. Jakmile se loď ocitla pod vodou, Day zůstal ponořený přibližně šest hodin, než se bez úhony vynořil. Povzbuzen úspěchem koupil starou plachetnici jménem Maria a uvnitř ní postavil vzduchovou komoru. K lodi připevnil dvacet tun kamenů, nechal zbytek lodi zaplavit vodou a potopil své dílo 40 metrů pod hladinu Plymouth Sound. Není jasné, proč tento experiment z roku 1774 selhal, zatímco ten předchozí byl úspěšný. Možná byl tlak vody příliš velký, nebo možná neměl v komoře dostatek vzduchu. Ať už byl důvod jakýkoli, John Day se už nikdy nevynořil.
Pozor na tiskárny
Novinařina je práce, která není bez nebezpečí. I v 21. století se žurnalisté stávají obětmi válečných konfliktů a bohužel i chladnokrevně naplánovaných vražd. Ale nebezpečí číhá i tam, kde byste jej nečekali – v tiskárně.
William Bullock vylepšil stávající konstrukce a zapracoval nápady jiných vynálezců, aby vyvinul rotační tiskový stroj. Používal nepřetržitou roli papíru, tiskl na obě strany archu současně a po dokončení tisknutí papír dokonce řezal. Jednu z tiskáren zakoupil deník Philadelphia Public Ledger. Právě tam Bullock v roce 1867 prováděl úpravy na nedávno nainstalované tiskárně, když se zasekl řemen. Bullock se pokusil řemen nakopnout na místo a jeho noha se zasekla ve stroji. Později se mu z tohoto zranění vyvinula gangréna a zemřel během operace amputace nohy.
První otrava novičokem
Na přelomu 80. a 90. let se rozpadl Sovětský svaz, a tak formálně skončila studená válka. V následující krátké době uvolnění se USA a Rusko dohodly na snižování počtu zbraní hromadného ničení – vedle těch jaderných i chemických. Dobrý důvod, proč takovou dohodu podepsat, se odehrál v roce 1987, kdy Andrej Želznyakov pracoval jako vědec v oblasti chemických zbraní pro Sověty. Jeho práce zahrnovala vývoj nového nervového plynu, který se stal známý jako novičok, i když ruská vláda tvrdí, že takový projekt nikdy neexistoval.
Nicméně Želznyakov pracoval jednoho horkého květnového dne v laboratoři v Moskvě, když tu se náhle porouchala digestoř. Pak vědec uviděl červené a oranžové kruhy před očima a uslyšel zvonění v uších. Věděl, že má potíže, protože podle jeho slov se posadil na židli a řekl ostatním lidem v laboratoři: „Dostalo mě to.“
Ještě děsivější ale je, co se dělo potom. Vědec totiž nezemřel hned. Až o pět let později došlo k destrukci jeho nervového systému a selhání orgánů. O rok později zemřel na následky poškození způsobeného nervovým plynem, který sám vytvořil. Jeho vynález se pak stal nechvalně známý v řadě politických atentátů.
