Ve sci-fi filmech, které se odehrávají v budoucnosti, jsou běžně využívány metody, kdy člověka dostanou do hibernace a znovu jej přivedou k životu za několik let či desetiletí. Nyní to však ale vypadá, že to do budoucna zas takové sci-fi nebude a k hibernaci se budou uchylovat astronauti, kteří poletí hlubokým vesmírem. Takzvaný torpor (útlum životních funkcí) se vědci chystají využít už při misích na Mars. Cesta totiž bude trvat několik měsíců.
Hibernace je vhodným řešením pro astronauty z mnoha hledisek. Pokud pomineme to, že přežívání v malém prostoru po celou dobu cesty je už tak náročné, nemuseli by s sebou vézt tolik jídla a pití, jako kdyby byli po celou dobu vzhůru. Klesla by i spotřeba kyslíku. Studie zveřejněná na sciencedirect.com také vidí výhodu v tom, že hibernující astronauti pocítí menší dopad vesmírného cestování, jako je ztráta svalové hmoty a slábnutí kostí. Pokud by tedy cestu prospali, byli by pro probuzení stejně fit jako před uspáním.
Hibernace se zatím na člověku neprováděla, avšak koordinátorka výzkumu Jennifer Ngo-Anh uvedla, že předpokládá, že zkoušky torporu by se mohly začít provádět na lidech v druhé polovině 30. let. Aktuálně probíhají studie na jinak nehibernujících krysách. Těm je podána látka, po které se jim sníží puls i tělesná teplota. Po necelém dni se však spontánně tělesné funkce i teplota vrací do normálu.
Astronauts that hibernate on long spaceflights is not just for sci-fi. We could test it in 10 years. https://t.co/6BNdbgZe0n pic.twitter.com/gQNAftW2kA
— SPACE.com (@SPACEdotcom) March 21, 2023
„Funguje to velmi dobře, ale problém je v tom, že k udržení stavu musíte opakovaně aplikovat signální molekulu. Musíte udržovat velmi vysoké hladiny neurotransmiteru, a to by mohlo mít z dlouhodobého hlediska škodlivé účinky,“ uvedl pro space.com bývalý profesor neurovědy a buněčné biologie Jürgen Bereiter-Hahn.
Je potřeba si však uvědomit, že v malé kosmické lodi bude potřeba astronauty přivést do hibernace dostatečně bezpečně, aby nebylo potřeba žádného zdravotního zásahu. Musí tedy vše fungovat na 100 %. Cesta vesmírem provedená v hibernaci by však přinesla jen výhody. Astronauti, kteří se vracejí z Mezinárodní vesmírné stanice, kde pobývají většinou půl roku, jsou z kapslí vytahováni a musejí si postupně zvykat na zemskou gravitaci. Při torporu by tyto potíže nevznikly a astronauti by byli ihned připraveni na mise.
