Uplynulé měsíce obohatily slovníky mnoha lidí o pojmy jako „lockdown“ a s tím související „home office“. Pro mnoho lidí to byl po letech strávených v kancelářích vůbec první kontakt s tímto druhem výkonu zaměstnání. Mohlo by se zdát, že to přinese samá pozitiva, ale mnohdy se stal opak. Následovalo velké snížení produktivity a mnohdy také únava, která vůbec neodpovídá tomu, že člověk ušetří značné množství času, které by jinak věnoval dojíždění. Tento fenomén má dokonce svoje jméno. Říká se mu „Zoom fatigue“ (únava ze Zoomu) a není to jen pocit. Regulérně se mu věnuje mnoho výzkumů, a to včetně psychologů působících na University of Arizona.
V rámci experimentu byla stovka osob rozdělená na dvě skupiny. Ta první si mohla během on-line porad vypnout webkamery, zatímco ta druhá musela zůstat neustále v záběru. Následným dotazníkovým šetřením pak bylo zjištěno, že lidé pod dohledem pociťovali větší subjektivní únavu. Vědci to přičítají tomu, že museli pro kameru podat ten správný „výkon“, tedy se tvářit profesionálně a zaměstnaně. To je samo o sobě namáhavé, stejně jako neustále sledovat svůj vlastní obraz, což odporuje přirozenosti lidské psychiky.
Vědci proto radí omezit setkání v on-line prostoru na nezbytně nutnou míru. Zaměstnanci by také měli mít možnost zvolit si, jestli chtějí vysílat i video, nebo postačí pouze zvuk.
