Ponorka s pětičlennou posádkou, která se vydala k potopené lodi Titanik, byla objevena na dně oceánu. Její hledání bylo doslova jako hledání jehly v kupce sena, jelikož téměř 4 km pod hladinou oceánu je taková tma, že mimo osvícenou část není nic vidět. Dna oceánů nejsou příliš prozkoumána a když už se nějaká ponorka vydá zkoumat podmořský svět, většinou se tak děje bez posádky. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) bylo k minulému roku zmapováno pouze 23,4 % oceánů. Proč tomu tak je?
Podle CNN vědci uvádějí, že je jednodušší letět do vesmíru, než se ponořit do kilometrových hloubek. Na Měsíci přistálo dohromady 12 astronautů a strávili na jeho povrchu 300 hodin, ale pouze tři lidé po dobu tří hodin zkoumali Challenger Deep – nejhlubší známý bod mořského dna na Zemi, který se nachází v Mariánském příkopu v Tichém oceánu. Bývalý oceánograf z NASA Dr. Gene Feldman uvedl, že lidé mají lepší mapy Měsíce i Marsu než Země.
Obrovský tlak, tma i zima
Zkoumání hlubin oceánů je pro lidi velmi složitý proces, a to i pro ponorky, které jsou schopné se tak hluboko ponořit. Kromě naprosté tmy je zde obrovský tlak, který každým metrem navíc stoupá a teploty se zde pohybují okolo nuly. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že podmořský výzkum jde tak pomalu. Navíc je mořské dno členité, je tak obtížné se po něm pohybovat.
Only about 20% of the ocean’s depths has been mapped by humans. Here’s what we do — and don’t — know about the deep seas and why studying them is so precarious. https://t.co/F6JuutKBUb
— CNN International (@cnni) June 21, 2023
Rekordní ponor, jaký kdy byl člověkem proveden, byl pomocí ponorky Batyskaf Trieste do Challenger Deep, kdy bylo dosaženo hloubky 10 916 metrů. Tyto ponory jsou však extrémně nebezpečné – dle NOAA se každých 10 metrů ponoru tlak zvýší o jednu atmosféru – při hloubce 100 metrů tak na tělo působí síla přibližně 1 MPa. Pokud tedy dojde k nehodě, tlak vás ve velkých hloubkách okamžitě rozdrtí. Proto bylo přímo lidmi prozkoumáno jen velmi malé procento oceánského dna.
