Pokud se chceme podívat, co se děje v hlubinách moře, je možné vyslat sondu. Pokud se však chceme podívat na vlastní oči, budeme muset nasednout do ponorky a věřit jí. Jak se ale taková ponorka dokáže potopit tisíce metrů hluboko a poté se opět vynořit na hladinu?
Vztlaková síla
Ponorka, ale i jakákoliv loď, může plavat díky tomu, že je její průměrná hustota menší než hustota vody. Aby se tedy ponorka potopila, je potřeba ovládat vztlakovou sílu, která ji ponoří pod hladinu. Pro tuto funkci slouží podle explainthatstuff.com balastní nádrže, které jsou určeny pro naplnění vody a podle objemu je možné řídit hmotnost ponorky, a tím i ponor. Pokud je ponorka na hladině, jsou balastní nádrže naplněny vzduchem. Aby se naopak potopila, naplní se vodou.
Ponorka má navíc podle science.howstuffworks.com pohyblivá malá křídla, která kontrolují úhel ponoru a zajišťují, že se voda pohybuje přes záď, co ji tlačí nahoru, ponorka se tak pomalu potápí. Jakmile se potopí do hloubky, ve které chce zůstat, je potřeba vyrovnat rovnováhu vzduchu a vody v nádržích tak, aby se celková hustota rovnala okolní vodě. Ponorka následně kormidluje pomocí ocasního kormidla, aby se mohla natáčet vpravo i vlevo.
Kyslík
Abychom v uzavřeném prostoru přežili, je nutné s sebou mít dostatek dýchatelného vzduchu. Jak dýcháme, kyslík se postupně přeměňuje na oxid uhličitý, je tedy potřeba ho pravidelně doplňovat. Pokud by kyslík byl ve vzduchu obsažen v příliš nízkém procentu, člověk by se udusil. Naopak oxid uhličitý musí být z prostoru odstraněn, jelikož pokud je ve vysoké koncentraci, stává se pro nás toxinem. A ačkoliv se to může zdát jako maličkost, je potřeba odstranit i vlhkost ze vzduchu, který vydechujeme.
Kyslík je zpravidla dodáván do kabiny tlakovou nádrží, která kyslík uvolňuje buďto nepřetržitě, nebo v pravidelných dávkách. Oxid uhličitý se ze vzduchu odstraňuje chemicky a na vlhkost může být využit odvlhčovač. V ponorkách jsou také využívány nejrůznější filtry, které odstraní nečistoty a prach ze vzduchu.
Pitná voda a teplota
Je potřeba myslet na to, že voda není určena jen pro posádku, ale také pro chlazení zařízení. Nejčastěji je tak využíván destilační přístroj, který dokáže z mořské vody vyrobit sladkou. Princip spočívá v tom, že se mořská voda zahřeje a přemění na páru, čímž dojde k odstranění soli. Následně se vodní pára ochlazuje a sbírá do nádrže s vodou.
A důležité je i udržování tepla uvnitř kabiny, jelikož teplota vody v hlubinách oceánu se blíží nule a kovové stěny teplo uvnitř postupně odvádějí pryč. Ponorka je tedy vybavena topením, které může být elektrické, bateriové, dieselové, případně jaderným reaktorem.
