Podle Organizace spojených národů (OSN) je Madagaskar na pokraji prvního hladomoru způsobeného změnou klimatu. Na ostrově již čtyři roky nepršelo, což způsobilo, že desítky tisíc lidí trpí smrtelným nedostatkem jídla.
"This is unprecedented. These people have done nothing to contribute to climate change. They don't burn fossil fuels… and yet they are bearing the brunt of climate change," said Ms Thakral.
— Jean-Pascal van Ypersele (@JPvanYpersele) August 25, 2021
Madagascar on the brink of climate change-induced famine - BBC https://t.co/ZBrQN5eQ2W
Nejhorší sucho, které Madagaskar postihlo, zdevastovalo zemědělství a donutilo lidi živit se hmyzem. Podle OSN je nyní na Madagaskaru 30 tisíc obyvatel, kteří jsou na nejvyšší, tedy páté úrovni na stupnici potravinové nejistoty. OSN má obavy, že by v této době mohl počet lidí ještě prudce stoupnout. Nepochopitelné na změně klimatu je hlavně to, že Madagaskar nevypouští do ovzduší žádné škodlivé látky, ani nespaluje žádná fosilní paliva, která by změnu mohla zapříčinit.
Velká sucha mají dopady i na větší města na jihu Madagaskaru. Podle BBC musí mnoho dětí žebrat na ulici o jídlo. „Ceny jídla jsou třikrát nebo čtyřikrát vyšší. Lidé prodávají svou půdu, aby měli nějaké peníze na nákup potravin,“ uvedla Tsina Endorová, která pracuje pro charitu Seed.
"Na ostrově už čtyři roky nepršelo". To je zcela mylná informace, stačí se podívat na jakékoliv statistiky všude na webu dostupné. Naposledy jsem před monzunovým deštěm prchal z Národního parku Montagne d´Ambre (sever ostrova) v prosinci 2019. Projel jsem tehdy od hlavního města Antananarive až na ostrov Nosy Be, odtud do Ankarany až po výše zmíněný park. Všude pršelo víceméně v obvyklých mezích. Nepršelo na aridním jihu ostrova, to je ale velký rozdíl. V této oblasti je již staletí zcela běžné, že zde i několik let neprší, jak jsem si sám ověřil v roce 2014 u NP Tsimanampetsotsa.
"Nepochopitelné na změně klimatu je hlavně to, že Madagaskar nevypouští do ovzduší žádné škodlivé látky, ani nespaluje žádná fosilní paliva, která by změnu mohla zapříčinit."
Toto již opravdu nemůžete myslet vážně. Madagaskar odlesňuje a vypaluje lesy děsivějším způsobem a tempem, než se děje např. v Amazonii. Zbytky dřevin jsou káceny k výrobě dřevěného uhlí. Co nespálí, prodají čínským firmám. Jedete-li po ostrově, prakticky v každý okamžik vidíte na některém místě dým ze zapálených hořících lesů. Toto je ostatně vidět, již když přilétáte v nízkých výškách na letiště Ivato. Smog v Antananarivu, Tamatave, Fianarantsoa, … je největší, co jsem kdy viděl. A to porovnávám s čínskými a indickými velkoměsty, které jsem měl možnost navštívit. O bezprecedentně kouřícím vozovém parku se nezmiňuji.
Neříkám, že to mají malgaši jednoduché, opak je pravdou a vím o čem mluvím. Za 14 let výzkumu a každoročním pobytu na Madagaskaru, je mi mnoho z nich již velmi blízkých a mám je upřímně rád. Často navíc ve svém konání opravdu nemají v tuto chvíli na vybranou. Ale to snad neznamená, že si, ale hlavně jim, musíme lhát. Tyto lži a přehlížení zjevných faktů, přece v důsledku ubližují nejvíce samotným malgašům, nemyslíte?
My je v rámci projektu vzděláváme, bereme studenty s sebou do terénu, snažíme se jim věci vysvětlovat a nabízet řešení... Pouze ONI totiž musí pochopit, že jsou správci svého území a je JEN a JEN na nich, jak se k němu budou chovat! To za ně nikdo jiný neudělá. Oni jsou za území, kde žijí, odpovědni! Svalovat vinu na ostatní, utvrzovat je tím v názoru, že oni za nic nemohou, vyvolat v nich falešný dojem, že oni vlastně dělají vše správně, je cesta do pekla, na kterou je my tímto posíláme. Do pravého Dantova pekla.
Proč jim takto ubližujeme? Je přece naší (= vzdělanější a bohatší části světa) povinností/úlohou otevřít jim oči a naučit je odpovědně se starat o své vlastní území. Ale to se všichni nejprve musíme podívat realitě do očí a plně si ji uvědomit. A právě bez tohoto uvědomění, jakožto výchozího atributu poznání, nikdy nebude žádná náprava možná. Ke škodě nás všech, a především samotných malgašů, mých milovaných kamarádů…
Všechny čtenáře srdečně zdravím, užijte si krásné podzimní slunečné dny.
Ing. Miloš Trýzna, Ph.D.