Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla 15. ledna letošního roku. Při výbuchu spustila sonický třesk, který obletěl dvakrát zeměkouli a způsobila tsunami. Podvodní erupce ale způsobila i vypuštění obrovského oblaku vodní páry do zemské atmosféry. Podle NASA by voda naplnila více jak 58 000 olympijských bazénů. Je to tak velké množství vodní páry, že by to mohlo stačit k ovlivnění průměrné globální teploty Země.
„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ řekl Luis Millán, atmosférický vědec z laboratoře JPL NASA v jižní Kalifornii. Ten vedl studii zkoumající množství vodní páry, které sopka Tonga vypustila do stratosféry, což je vrstva atmosféry asi mezi 12 až 53 kilometrem nad zemským povrchem. Tým také odhaduje, že erupce vyslala do zemské atmosféry přibližně 146 teragramů vodní páry, což odpovídá 10 % vody, která se v této vrstvě atmosféry nachází.
In addition to the long-term warming from human activities (such as the burning of fossil fuels), the sheer amount of water vapor from this South Pacific Ocean event could further warm Earth’s surface temporarily. Full story ⬇️ https://t.co/SREFrJ8eOv
— NASA Climate (@NASAClimate) August 2, 2022
Sopečné erupce běžně tolik vody do stratosféry nevyšlou. NASA provádí měření již 18 let a pouze další dvě erupce (2008 a 2015) vyslaly výraznější množství vodní páry, ovšem s Tongou se ani tak nemohou měřit. Podle odhadů může zůstat vodní pára z Tongy ve stratosféře i několik let. To by mohlo ovlivnit její chemii, což by vedlo k chemickým reakcím, které by mohly dočasně zhoršit poškozování ozonové vrstvy a také ovlivnit povrchovou teplotu.
Sopečné erupce jako byly Krakatoa a Mount Pinatubo mají za následek většinou ochlazení zemského povrchu, jelikož chrlení plynů, prachu a popela způsobuje, že se sluneční světlo odráží zpět do vesmíru. U Tongy to může mít zcela opačný výsledek, jelikož vodní pára zachycuje teplo. Vědci se také domnívají, že tak obrovské množství vody vypuštěné do stratosféry bylo možné jen díky umístění sopky ve správné hloubce.
