Dnes ráno po čtvrté hodině ranní nastala jarní rovnodennost a Slunce se tak nachází nad rovníkem a postupně se začnou prodlužovat dny. Náklon Země na vlastní ose způsobuje, že se Slunce bude posouvat směrem na sever a na naší straně polokoule tak začíná jaro, a naopak na jižní polokouli začíná podzim.
Ačkoliv se říká, že při rovnodennosti má den i noc 12 hodin, není tomu tak. Podle earthsky.org je ve středních zeměpisných šířkách asi o 8 minut den delší než noc. Způsobuje to atmosféricky lom a také Slunce samotné, jelikož se jedná o velký kotouč světla, nikoliv jen o malý bod. Východ Slunce se považuje za okamžik, kdy se horní okraj „dotkne“ východního obzoru a západ je definován jako chvíle, kdy horní hrana Slunce zapadne za obzor. Samotný východ a západ tak poskytují několik minut slunečního svitu navíc.
Jarní rovnodennost vychází zpravidla na 20. březen, ale den se může kvůli přestupným rokům měnit. Podle ČTK byla jarní rovnodennost 21. března naposledy v roce 2011 a znovu se tak stane až v roce 2102. Oproti tomu začátek meteorologického jara je vždy pevně stanoven od 1. března do 31. května.
A few hours ago, 03.06 GMT/04.06 CET, we marked the #SpringEquinox in the northern hemisphere. This image was taken at 07.00 GMT/08.00 CET (pic: @eumetsat)
— ESA (@esa) March 20, 2024
An equinox is when the Sun is directly in line with the equator, which means both the northern and southern hemispheres… pic.twitter.com/z1AaanGz6U
Při rovnodennosti dochází i k tomu, že Slunce vychází a zapadá přesně na východě a západě – mimo severní a jižní pól. Země se ale neustále pohybuje, a tak tento stav nezůstane příliš dlouho. Dny se nyní budou prodlužovat, a to až do druhé poloviny června, kdy se opět začnou zkracovat. Následně v září dojde k podzimní rovnodennosti a začne na naší straně polokoule podzim.