Výzkumníci z NYU Langone Health v minulém měsíci transplantovali modifikovaná prasečí srdce dvěma klinicky mrtvým lidem. Jednalo se o pacienty, kteří utrpěli fatální srdeční selhání, po kterém jim zůstal mrtvý mozek, ale zůstali na podpoře života. Výzkum by tak mohl otevřít cestu pro transplantaci orgánů ze zvířat.
Transplantovaná srdce bila silně, aniž by je těla odmítla, a to po celou dobu třídenního experimentu. V minulosti již bylo modifikované prasečí srdce transplantováno živému pacientovi, avšak po 49 dnech selhalo. Tento výzkum ale umožnil více testování, jelikož se v tomto případě jednalo o pacienty, kteří byli považováni za zemřelé. Lékaři tak doufají, že testování modifikovaných prasečích orgánů na zemřelých pacientech může pomoci pro budoucí klinické testování na živých pacientech a sníží pravděpodobnost, že imunitní systém orgány odmítne.
Doctors transplant genetically modified pig hearts into people who are clinically dead, paving the way for human trials and a future with more organ transplants. https://t.co/MFIjJG6KzQ
— NBC News (@NBCNews) July 12, 2022
Podle nbcnews.com je celosvětově k dispozici méně orgánů, než pacienti potřebují, prasečí orgány by tak mohly zkrátit čekací lhůty na transplantace. „Je to vše o tom jít do prvních pokusů na lidech s co největším množstvím dat, kolik můžeme mít, a udělat to bezpečné tak, jak to jen bude možné a efektivní,“ řekl Dr. Robert Montgomery, ředitel NYU Langone Transplant Institute. Profesorka medicíny a vedoucí sekce srdečního selhání Dr. Maryjane Farr také uvedla, že například u malých dětí, které mají vrozenou vadu, je prakticky nemožné sehnat dárce a právě xenotransplantace by byla řešením.
Vědci se zaměřili na prasečí orgány, jelikož jsou podobné těm lidským, včetně velikosti a lze je jednoduše modifikovat. Modifikace je důležitá pro to, aby se snížilo riziko odmítnutí orgánu a zároveň se zajistila správná funkce. „Bez genetické modifikace by srdeční frekvence pacientů prudce vzrostla a orgán by zčernal během minuty nebo dvou,“ řekl Montgomery.