V dnešním díle se opět ohlédneme za událostmi, které přinesla historie. Začneme slavnou bitvou u Slavkova, která se odehrála 2. prosince roku 1805. Tuto událost můžete znát také pod pojmeme bitva tří císařů či bitva u Austerlitz. Jednalo se o jednu z hlavních napoleonských válek a zároveň o jednu z nejznámějších bitev na území dnešní České republiky.
V ten den se poblíž města Slavkov u Brna proti sobě střetla vojska Francie, která vedl Napoleon Bonaparte, a koaliční armáda Ruska a Rakouska, kterou vedl car Alexandr I. a císař František I. Francie měla asi o 12 000 vojáků méně, přesto slavila vítězství. V bitvě padlo 15 000 Rusů, více jak 4 000 Rakušanů a přibližně 10 000 Francouzů. Přesná čísla jsou ale dodnes předmětem sporů.

Napoleon v této bitvě prokázal svoje velitelské dovednosti. Většinu vojáků si ponechal v záloze na protiútok, navíc díky mlze, která toho rána padla, nepřítel nemohl vojáky vidět a naopak Napoleon, který byl na kopci Žuráň, měl výhled perfektní. Kromě toho podle 1805.cz Francie disponovala s modernějšími zbraněmi a lépe vycvičenými jednotkami. V této bitvě se také odehrál manévr zvaný „Lví skok“, který spočíval v útoku Napoleonských jednotek přímo na hlavní stan spojenců.
Po bitvě se Napoleon přemístil na slavkovský zámek, kde ještě před bitvou pobývali ruský car i rakouský císař, a 6. prosince 1805 bylo na zámku podepsáno příměří, které později stvrdil takzvaný prešpurský mír. Tato smlouva ukončila rakouské působení v napoleonských válkách a Rakousko navíc muselo Francii zaplatit válečné reparace ve výši 40 milionů franků a vzdát se některých svých území. Devět měsíců po podpisu této smlouvy zanikla Svatá říše římská a císař František II. se stal rakouským císařem Františkem I.

A posuneme se v čase o něco dále, a to až do roku 1967, kdy byla provedena první úspěšná transplantace lidského srdce. Operaci provedl Christiaan Barnard v Kapském městě v Jihoafrické republice. Vystudoval lékařství, stal se kardiochirurgem a zajímal se právě o transplantaci srdce. Nejčastějším problémem při transplantaci byla infekce. Nejprve tedy prováděl pokusy na psech, než se mu podařilo úspěšně provést operaci na lidském pacientovi.

Lidské srdce transplantoval 3. prosince 1967 Louisi Washkankymu, který měl srdeční vadu a umíral na selhání. Transplantované srdce patřilo mladé dívce, která zemřela při autonehodě. Transplantace byla úspěšná a doktor Barnard získal celosvětové uznání. Bohužel se však po transplantaci dostavily komplikace, pacient dostal zápal plic a podle britannica.com po 18 dnech zemřel. Druhý pacient, kterého Barnard operoval, žil po transplantaci 563 dní, během kterých napsal knihu Pohled na vlastní srdce – stal se totiž prvním člověkem na světě, který své srdce držel v dlaních.

A co dalšího se v minulosti tento týden stalo? 29. listopadu 1378 zemřel Karel IV., který se zasloužil o založení univerzity v Praze, stavbu kamenného mostu – dnes Karlův most – a také vybudoval hrad Karlštejn. Ve stejný den, jen roku 1780, zemřela Marie Terezie, která byla taktéž důležitou postavou v českých dějinách. Podle rvp.cz zavedla povinnou školní docházku, nový trestní řád, zrušila útrpné právo, omezila nevolnictví a vydala ohňový patent, který stanovil základní protipožární zásady. Za její vlády se také začalo s číslováním domů a byly vytvořeny tereziánské katastry, které obsahovaly soupisy půdy, domů i obyvatel.