I když jsou v řadě evropských zemí, jako je Německo, Francie nebo Švýcarsko, herbicidy s obsahem glyfosátu na seznamu regulovaných látek, Česká republika jejich používání prozatím dovoluje a toleruje. Pořád je tedy zde mnoho jednotlivců, firem a obcí, které k hubení nežádoucí zeleně sahají po neekologické chemii, založené na podobné bázi jako chemické zbraně. Ta se pak dostává do půdy a může ovlivňovat naše zdraví.
„Česko nejdříve plánovalo glyfosát zakázat, nakonec rozhodlo jen o jeho omezení, aktuálně se nesmí aplikovat před sklizní na obiloviny a řepku. Drobní zahrádkáři a ostatní jej stále mohou používat, jak chtějí. Představa byla, že by tato látka vyšším živočichům neměla nijak škodit, ale jedná se o organofosfát, který má v principu podobnou strukturu jako řada chemických bojových látek. Přestože byla prokázána řada jeho negativních efektů, používá se zvesela dál. Vede se o tom velká diskuse, ale protože to zlevňuje zemědělství, nic s tím neděláme,” říká prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.
Glyfosát patří mezi nejrozšířenější pesticidy na světě. Řada toxikologických studií poukázala na jeho nebezpečí, mnoho lidí ho dále používá. Například na zahrádkách, u rodinných domů či v zemědělství, například k odplevelení půdy před setím. Používá se také na veřejných prostranstvích, v parcích, na dětských hřištích nebo podél železničních kolejí. „Vedle toho, že Světová zdravotnická organizace glyfosát zařadila mezi látky, které pravděpodobně způsobují člověku rakovinu, tato sloučenina má schopnost držet se v lidském těle, v půdě a vodě a její účinky hubí všechny rostliny bez rozdílu. Funguje totiž tak, že jim zabraňuje, aby vytvářely životně důležité bílkoviny,“ říká RNDr. Mojmír Vlašín, ekolog a zoolog z Ekologického institutu v Brně.
Lidé si otravují vodu ve studních i vodovodním řádu
„Používání nebezpečných chemikálií může mít vliv na znečištění vody. Nebezpečné látky se pak mohou dostat do lidského organismu, kde mohou poškodit zdraví. Tyto toxické látky mohou u některých lidí také ovlivňovat mimo jiné imunitu a mohou být i jednou z příčin nevyléčitelných chorob,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Systematické měření kvality vody je oblastí, v níž máme v České republice stále velké rezervy, a to jak v průmyslové výrobě, tak v zemědělství. Bez pravidelného a kvalitního monitorování však nelze globální problém znečištění vody řešit. Od škodlivých pesticidů a dalších zdraví nebezpečných látek pak nelze vodu dostatečně vyčistit. Čistíren odpadních vod v Česku sice přibývá, stále jen část z nich je ale vybavena terciárním, tedy nejvyšším stupněm čištění. Do přírody, ale i pitné vody se tak dostávají látky, které jí prokazatelně škodí.
Bezchemická řešení jsou však na vzestupu
Ti, kdo chtějí chránit své zdraví a zároveň pomoci k ochraně životního prostředí, se ale chovají dlouhodobě jinak. Nebo své chování v poslední době změnili a rozhodli se například využívat bezchemická řešení boje s plevelem.
„Tento trend pak vidíme jak u jednotlivců, tak u firem, institucí, ale i měst a obcí. Populárnější jsou pak například varianty využívající horkou vodu či vodu pod vysokým tlakem, které dokáží zničit i kořeny plevele a jiných nežádoucích rostlin. To funguje například na zahrádkách. Na chodnících a komunikacích se pak navíc využívají jednoduchá řešení, kde postřiky nejsou třeba, a tím je pravidelné zametání. Při pravidelném zametání se totiž včas odstraní semínka, ze kterých by jinak vyrostl plevel,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.
