Měsíc má oprávněnou pověst nehostinného místa. Není zde voda v tekutém stavu a střídání extrémně vysokých a nízkých teplot vylučuje přítomnost života. I samotný měsíční povrch z kamení a jemného prachu není pro život příliš příznivý, ba naopak pro něj představuje nebezpečí. Vědcům z Floridské univerzity se však podařilo poprvé na světě vypěstovat rostliny v půdě z Měsíce. Použili vzorky získané při misích Apollo 11, 12 a 17.
Mise Apollo dovezly na Zem celkem 382 kilogramů hornin, kterou jsou však ceněným vědeckým materiálem. Vědcům tak zabralo celkem 11 let, než se dostali k nepatrnému zlomku, který nakonec čítal 12 gramů tzv. měsíčního regolitu. Jako nádoby tým použil zkumavky velikosti náprstku, které se obvykle používají ke kultivaci buněk. Do každé z nich vědci umístili gram půdy, přidali živný roztok a poté do nich vložili několik semen řeřichy bahenní (Arabidopsis thaliana). V rámci kontrolní skupiny zasadili semena do jiných typů půdy, včetně simulované marťanské půdy, půdy z extrémních prostředí a látky napodobující měsíční půdu.
Dobrou zprávou je, že téměř všechna semena zasazená do měsíčního regolitu vyklíčila. Vykazovala však změny oproti kontrolní skupině: rostla pomaleji a byla ve výsledku menší. Rozdíly byly i mezi různými druhy měsíční horniny. Nejhorší výsledky vykazovala řeřicha pěstovaná na prachu z mise Apollo 11. Ta nabrala vzorky v Moři klidu, které bylo o několik miliard let déle vystaveno okolnímu prostředí.
Získané poznatky tak mohou mít zásadní vliv na budoucí mise na Měsíc a dál. Mise Artemis totiž plánuje, že by zde případně mohla vyrůst i základna se stálým osídlením.
