Už od příchodu osobních počítačů bylo jasné, že budoucnost patří mobilitě a miniaturizaci. Tradiční formáty disků brzy přestanou stačit a paměti typu flash zase nenabízely dostatečnou kapacitu, respektive nerostla tehdy tak rychle, jak by bylo potřeba. První pokus v této oblasti předvedla společnost HP, když v roce 1992 představila 1,3palcový disk Kittyhawk s kapacitou 40 MB. Byl to ale spíše takový výstřel do tmy, který těžko hledal nějaké lepší využití než jako technologická demonstrace.
Ten pravý průlom vzešel až ze spolupráce firem IMB a Hitachi. Cílem bylo nejen disk zmenšit na onu magickou hranici jednoho palce, ale také ho přizpůsobit provozu v mobilních zařízeních. Hotovo bylo v roce 1998, kdy byla světu představena značka Microdrive. Na první pohled to byl závan příchodu nového milénia: disk o velikosti mince a hmotnosti pár gramů nabídl možnost uložit až 340 MB dat, tedy 200krát více, než tehdy populární disketa. Tyto hodnoty nebyly samoúčelné: takto velký disk bylo možné používat jako náhradu tehdy hojně rozšířené paměťové karty typu CompactFlash, jejíž maximální kapacita tou dobou činila 128 MB.
Rozjezd byl samozřejmě pomalejší, a to hlavně kvůli ceně. Disky typu Microdrive mířily spíše k profesionálům nebo do dražších zařízení. Zlom pak přinesly hudební přehrávače iPod, při jejichž propagaci Apple nezatěžoval zákazníky technickými podrobnostmi, ale možnostmi – tehdy nabízených 5 GB prostoru v kapesním zařízení bylo ze říše snů a vysoko nad potřebami mnoha posluchačů.
Tohoto trendu dokonce chytil i tehdy nejznámější výrobce mobilních telefonů. Nokia N91 8GB z roku 2006 měla být výkladní skříní „moderního multimediálního přístroje“, který samozřejmě potřebuje hodně paměti. Oněch osm gigabajtů tak bylo zmíněno i v názvu přístroje, ale v praxi měla tato mince dvě strany: chvíli trvalo, než se disk roztočil, při otřesech nefungoval spolehlivě a často ze stejného důvodu vypověděl funkci úplně. Vedle Nokie tak s pevnými disky v telefonu experimentoval už jen Samsung, který do modelu SGH-i300 vměstnal také 8 GB.
Trend se otočil
S odstupem času je jasné, že tato nespolehlivost byla asi tím, co zabránilo většímu rozšíření tohoto typu pevných disků v mobilních zařízení. Flashové a další podobné paměti brzy smazaly náskok v kapacitě, navíc se tou dobou začal razit trend sreamování obsahu a zálohování do cloudu, takže nesmyslně velké množství dat v kapse už najednou nemělo smysl. Objemy vyrobených a prodaných disků Microdrive postupně klesaly, oficiální konce pak přišel v roce 2012. Následující roky se pak nesou v tom trendu, že paměti typu SSD naopak začínají vytlačovat pevné disky i z oblastí, kterým dříve dominovaly.
